Bezplatný příjem televizního vysílání u nás bude pokračovat i po roce 2030, shodli se nejen provozovatelé televizních vysílačů na konferenci Digimedia 2022.

Vypínáním terestrického televizního vysílání a překlopením základních televizních programů na internet hrozila na minulém ročníku Digimedie loni v říjnu předsedkyně Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) Hana Továrková. Její vizi odmítla tehdejší demokratická opozice, která se po podzimních volbách přetransformovala ve vládní koalici. Plány na překlápění televizního vysílání na internet tak vzaly za své a Hana Továrková letos na konferenci Digimedia 2022, kterou ve středu 1. června pořádala Asociace českých reklamních agentur a marketingové komunikace (AČRA MK) a hostila Česká televize, pro nemoc nedorazila. Její úřad ale stačil v termínu stanoveném ministrem průmyslu a obchodu Jozefem Síkelou dodat ministerstvu dokument, jak se hodlá vypořádat s problematickým příjmem pozemní digitální televize DVB-T2 v některých oblastech.

Je špatný příjem DVB-T2 politikum?

„Dokument je poměrně rozsáhlý a má asi deset příloh. Pracovní skupina MPO se jím bude zabývat ještě v průběhu června,“ slíbil náměstek ministra Petr Očko. Podle Čeňka Pavelky z Českého metrologického institutu jsou však informace o problematickém příjmu terestrického televizního vysílání mylné a nezakládají se na pravdě. „Přechod na DVB-T2 se dokončil v roce 2020. Nyní máme polovinu roku 2022 a najednou se objevují problémy? Vnímám to jako čisté politikum a účelovou záležitost,“ prohlásil Pavelka v narážce na ne zrovna ideální vztahy ministra Síkely a šéfky ČTÚ Továrkové, o jejímž dalším setrvání v čele telekomunikačního úřadu se již delší dobu spekuluje.

Bude se tedy v roce 2030 současné pozemní televizní vysílání vypínat, nebo ne? Podle Marcela Procházky, ředitele regulatorního a právního úseku Českých Radiokomunikací, zatím nepanuje mezi jednotlivými státy jednotný názor, co by se mělo dít s kmitočty v pásmu 600 MHz, na kterých nyní probíhá televizní vysílání. „A i kdyby jiné státy chtěly toto pásmo opustit, Evropa se může zachovat jinak a už to deklarovala,“ upozornil Procházka. Společně s Nikolou Chrenčíkovou Pařízkovou z konkurenční společnosti Digital Broadcasting se shodli v názoru, že zájem českých domácností o bezplatný pozemní příjem televize nebude do roku 2030 nijak výrazně klesat. „Už teď vidíme, že přichází období úspor v domácnostech, takže budoucnost bezplatného příjmu TV vidíme pozitivně,“ uvedla Chrenčíková Pařízková.

Konečné slovo bude mít vláda

Jak se stát postaví k otázce případného uvolňování pásma 600 MHz, se rozhodne na základě doporučení pracovní skupiny při ministerstvu průmyslu a obchodu, uvedl náměstek ministra Petr Očko. Celkový zájem o bezplatný pozemní příjem televizního signálu zůstává v České republice vysoký: využívá ho 55 procent domácností. Zároveň ale roste zájem o placenou televizi. Podle Atmedia Indexu, který sestavila agentura Atmedia Czech, si aktuálně 56 procent Čechů platí za příjem televize a toto číslo by mělo podle ředitelky Michaely Surákové do roka stoupnout na 59 procent. Zároveň poroste i podíl Čechů, kteří využívají některou ze streamovacích služeb. Nyní to je 40 procent, za rok by to mělo být 42 procent. Z těch, kteří si streamovací služby platí, tak činí 52 procent přímo a 12 procent prostřednictvím IPTV operátora. Průměrně pak Češi vydávají za VOD služby 205 korun měsíčně. Z Atmedia Indexu vyplývá, že průměrný Čech využívá 1,5 streamovací služby. Nejvyužívanějšími službami jsou podle Nielsen Admosphere Netflix, HBO Max a Voyo.

Ředitel specializované videotéky Dramox zaměřené na záznamy divadelních představení Martin Zavadil se domnívá, že počet těchto služeb využívaných v českých domácnostech bude ještě stoupat. „V rozvinutých trzích, jako je Skandinávie nebo Británie, si předplácejí čtyři i pět služeb na domácnost,“ upozornil Zavadil. S tím souhlasí i Tomáš Žondra ze společnosti Film Europe, která stojí za službou Edisonline s festivalovými filmy. Zároveň upozornil na nelegální využívání obsahu lineárních televizí některými poskytovateli IPTV, kteří takto nabízejí televizní pořady archivované až 100 dní.

Celý text si můžete přečíst v aktuálním čísle MAM.