Tržby v oboru public relations budou kopírovat vývoj ekonomiky, růst přijde v roce 2022, říká Patrik Schober.

Podle předsedy výkonné rady Asociace PR agentur (APRA) a zakladatele i šéfa agentury Pram Consulting Patrika Schobera bude velkým tématem roku 2021 udržitelnost.

Rok 2020 byl ve znamení krizové komunikace, jak to ovlivnilo obor PR?

Vlastně jsme předběhli dobu. V trendech jsme byli pár let za zahraničním, ale díky covidu jsme dohnali vývoj, vnímání PR i spolupráci klientů s agenturami. Mnoho zadavatelů si uvědomilo sílu komunikace, ať už interní, externí nebo krizové. Nemyslím si, že by s příchodem vakcíny firmy interní komunika‑ci dramaticky seškrtaly. V případě PR agentur se nedá mluvit o krizi, ale spolu s klienty jsme hledali jiné formy spolupráce.

Takže se PR agentur netýkalo omezování rozpočtů a posuny projektů?

Částečně ano, ale zase se objevovaly projekty nové. Nemohli jsme dělat akce a eventy, ale více se pořádaly webináře a podstatně více jsme se zabývali krizovou či interní komunikací. Tím se poklesy vyrovnávaly.

Je to můj dojem, nebo se špatné a dobré PR dalo rozdělit čárou mezi komunikací státní a soukromé sféry?

Na ministerstvech, v samosprávě i regionech a dalších organizacích jsou v dnešní době velmi vzdělaní, šikovní a zkušení PR manažeři, kteří dobře komunikují. Jen je někdy možná brzdí politici, již je řídí. Například výborně komunikovala Hospodářská komora s kampaní „Než bude pozdě“ — podnikatelům pomáhala, každý den jim poskytovala informace o aktuální situaci, dělala webináře, inzertní kampaň. Regiony a města přes léto velmi dobře komunikovaly, aby nalákaly lidi na dovolenou. Když se na to podívám z pohledu České ceny za PR Lemur, každým rokem v ní přibývá přihlášek v kategorii státní správy a samosprávy a ty projekty jsou povedené.

Ale když se omezíme na komunikaci vlády, působilo to naopak.

I politická komunikace může být dobrá, ale co předváděla vláda, bylo zmatečné a hraničilo to s amatérismem. Pro občany bylo těžké se v tom vyznat, bylo těžké odlišit, co je rozhodnutí na základě rad odborníků, od politického rozhodnutí. Něco jako systém PES je dobrý počin, jenže měli jsme ho mít už v červnu. Není to tím, že by měl úřad vlády špatný odbor komunikace, problémy a chyby způsobovalo, že se do toho míchala politická rozhodnutí, to způsobovalo zmatky.

Kudy z těch zmatků vede cesta ven?

Že vláda nebude měnit rozhodnutí dvakrát do týdne, její členové si nebudou protiřečit a budou jednat konzistentně a dlouho dopředu plánovat. Už v květnu v červnu bylo jasné, že přijde druhá vlna pandemie, že se budou muset připravit další opatření. Mělo se o nich mluvit dopředu a veřejnost na ně připravovat. Lidé ta opatření špatně nesou, protože se změny zavádějí moc rychle. Přitom stačí mít zdravý rozum — je jasné, že přijdou další vlny a je třeba to komunikovat.

Když poučení nepřišlo před druhou vlnou, dostaví se před třetí?

Ne.

APRA na jaře spolu s AKA podepsala společné prohlášení komunikačního průmyslu ke krizi, kde jste vládu žádali o podporu a zároveň jí nabízeli pomoc. Došlo k navázání nějaké spolupráce?

Bohužel ne. Stát nepovažuje kreativní průmysl za obor, který by přinášel dostatek peněz do státního rozpočtu, proto ho nepodporuje. Navíc podle ministerstva průmyslu a obchodu spadá kreativní průmysl pod ministerstvo kultury, ale to se soustředí na divadla a podobně, reklamní a PR agentury podporovat nepotřebuje. Platformu vytvořenou spolu s AKA a Vysokou školou kreativní komunikace ale vzali ve vládě v potaz a do budoucna je možnost, že by kreativní průmy‑sl mohli brát jako zvláštní obor.

Celý rozhovor si můžete přečíst v ročence Marketing & Media, která vyšla 14. prosince 2020. Předplatit si ho můžete zde.