Během jediného týdne od nástupu do funkce ministra zdravotnictví vyšlo o Romanu Prymulovi v českých médiích téměř pět tisíc článků. To je dokonce víc, než kolik jich zmiňovalo Andreje Babiše, Donalda Trumpa nebo Alexandra Lukašenka. A je to dvakrát tolik, než kolik jich vyšlo o odcházejícím ministrovi Adamu Vojtěchovi. Vyplývá to z analýzy společnosti Newton Media, která zároveň ukazuje, v jakém kontextu o této události média informují, i jakým způsobem se o ní hovoří na sociálních sítích.

Roman Prymula se postavil do čela Ministerstva zdravotnictví ČR v pondělí 21. září. Od této chvíle až do neděle 27. září vyšlo v českých médiích o novém ministrovi celkem 4921 článků. Přestože by takovému přehledu obvykle kraloval Andrej Babiš, o premiérovi vyšlo ve stejný čas „jen“ 4469 článků. O americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi to pak bylo 1109 článků a o Alexandru Lukašenkovi 446 článků.

„Ve významném počtu článků komentujících nástup Romana Prymuly do funkce ministra zdravotnictví se psalo o tom, že z vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové musel v roce 2016 odejít kvůli střetu zájmů. Po nástupu byl často zmiňován v souvislosti s kritikou ze strany Hospodářské komory a Asociace malých a středních podniků, když zavedl povinné uzavření restaurací ve 22 hodin. Řada článků také potvrzuje, že si popudil pedagogy výzvou, ať ředitelé vyplýtvají jeden z pěti ředitelských dnů na 25. září,“ uvádí k aktuální analýze Daniel Weidenhoffer, mediální analytik Newton Media.

Jistě, pane ministře

Mediální analýza si pak všímá i dalších souvislostí, tedy jmen a institucí, které byly ve sledovaném období v souvislosti s Romanem Prymulou zmiňovány. Z nich například vyplývá, kdo zaujme k novému ministrovi vstřícný postoj. Souhlas se změnou ve vedení ministerstva projevil šéf České lékařské komory Milan Kubek. Opatření v podobě limitů na počty diváků při utkáních označil za rozumná předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička. Za hokejisty na limity reagoval s pochopením prezident Českého hokejového svazu Tomáš Král.

Je také zajímavé, že přestože byl předchozí český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch ještě ve své funkci tak často skloňován a kritizován, v týdnu od svého odchodu z ministerstva už byl zmíněn jen ve 2489 článcích. Píše se o něm nejčastěji ve spojení se spekulacemi, že dostane místo generálního ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Analýza proběhla pomocí technologie entit. „Jedná se o štítky, které umožňují seskupovat a filtrovat články podle jejich obsahu. Aktuálně používáme čtyři kategorie entit – lokace, organizace, osoby a produkty. Díky entitám lze jednoduše zmapovat, o čem a o kom se mluví, nebo porovnat, zda dostávají častěji prostor vládní či opoziční politické strany, zda je slyšet častěji o Trumpovi nebo Putinovi,“ popisuje manažer zákaznické péče Newton Media Michal Hroneš. 

Co na to hlas lidu

Zatímco ještě v týdnu před jmenováním se o Romanu Prymulovi zmiňovalo v souvislosti s Covidem 24 515 příspěvků, po jeho nástupu do funkce to bylo 174 509 příspěvků. Co se týče Adama Vojtěcha, před rezignací o něm píše 26 396 uživatelů, zatímco po ní se počet téměř zdvojnásobil na 51 211 příspěvků.

„Rozporuplnou osobou se stává Adam Vojtěch, který v sociálních médiích čelil před svou rezignací silnému tlaku ze strany veřejnosti, médií, a nakonec i premiéra Babiše, byl velmi často kritizovaný a zesměšňovaný. Po jeho konci ale lidem najednou skoro chybí a spíše vyzdvihují jeho přínosy. Důvodem může být to, že Prymula působí jako tvrdý politik a svými předchozími prohlášeními v lidech vzbudil obavy z přísných restrikcí,“ míní Tomáš Kůst, analytik sociálních médií z Newton Media.

Naopak se zdá, že Prymula nemusí být oblíbený. „Má nejspíše své zastánce mezi voliči hnutí ANO, ale většina příspěvků je negativní. Od Prymuly se evidentně čekalo, že bude vystupovat jasněji a omezí se chaos, který panuje. To se ale neděje, podle reakcí se zdá, že spíše přilévá olej do ohně. Sílí také konspirační teorie o tom, že žádný vir neexistuje, že je to jen manipulace společnosti, což zmatená nařízení spíše podporují. To, zda opatření mají smysl, začíná být zastíněno tím, že lidé postupům vlády nevěří, v nařízeních se nevyznají a nedávají jim smysl – a tak proti nim brojí. Je patrná společenská únava a přehlcenost, se kterou by mohl Prymula něco udělat, ale zatím se mu to zjevně nedaří,“ uzavírá Kůst.