Pandemie covid‑19 je s námi téměř rok a s největší pravděpodobností ještě nějakou dobu bude. Její přímé dopady na životy lidí jsou evidentní a není třeba je nějak složitě rozebírat, stejně tak, jako dopady na ekonomiku a fungování firem. Pandemie ale odhalila ještě jednu krutou pravdu — jak moc přehlížíme a jak málo se staráme o duševní zdraví. Zdraví naše, našich blízkých, našich zaměstnanců i zákazníků. Mělo by to marketéry zajímat?

Každý pátý s problémy

Pro začátek — za již zhoršené duševní zdraví je považována i středně těžká deprese nebo úzkost. Tyto potíže však lidé často neřeší, což je samozřejmě problém. Jaký je ale důvod, že tomu nevěnují pozornost? Možná je to proto, že návštěva psychoterapeuta je v naší zemi často považována za něco divného, ponižujícího, za co bychom se měli stydět — „přece nejsem magor“. Přitom s bolavými zády jdeme hned na masáž, k fyzioterapeutovi nebo rovnou za doktorem. S hlavou ale většina po7pulace nikam nejde, natož aby se tím zabývala preventivně, i když je hlava ve většině případů jejím hlavním zdrojem obživy.

Faktem je, že udržovat svůj mentální stav v dobré kondici se mnoha lidem v Česku (cca 6 %) nedařilo už dávno před pandemií, ale s nastalou krizí se situace předvídatelně zhoršila. Výzkum „Život během pandemie“ (PAQ Research a NMS) ukázal, že první vlna způsobila psychické problémy každému pátému člověku! Nejvíc situace zasáhla matky a mladé do 24 let.

Během dubna se objevovaly příznaky aspoň středně těžké deprese až u třetiny mladých dospělých (v podzimní vlně u přibližně čtvrtiny). Co se týká žen s dětmi, trpělo na přelomu března a dubna těmito příznaky dokonce 37 procent z nich. Přitom obecně jen každý čtvrtý člověk s těmito problémy vyhledá odbornou pomoc. Počet sebevražd zatím podle všeho v západním světě nevzrostl, ale nárůst je podle některých studií očekáván ve střednědobém horizontu.

Pozitivní zprávou je, že druhá a třetí vlna už měla a má dopad trochu menší, ale pořád jde o alarmující čísla, která mohou a nejspíše budou mít dopad ještě několik let i na naši ekonomiku.

Co s tím mohou firmy a značky dělat?

Rozdělili bychom to na zaměstnance a zákazníky. Pokud jde o zaměstnance, studie ukazují, že jen v USA způsobují deprese a úzkosti ročně ztrátu produktivity v hodnotě bilionu dolarů (zdroj: WHO: Investing in treatment for depression and anxiety leads to fourfold return, 2019). Úvaha je jednoduchá — přispíváte zaměstnancům na prevenci fyzického zdraví, třeba na posilovnu, saunu nebo bazén? Skvěle, zkuste totéž, i pokud jde o jejich duševní zdraví. Nemusí to nutně znamenat hned osobního kouče či terapeuta každému zaměstnanci. Pro úplný začátek postačí tréninkové programy a správné nastavení prevence spolu s dobrou interní komunikací. Dobré je mít i přehled, jak se vaši lidé cítí — možná se to nezdá, ale míra obav z pandemie je dnes na téměř stejné úrovni jako při prvním lockdownu.

Práce s těmito faktory vás nejenže posune výš v očích (i potenciálních) zaměstnanců, ale data ukazují, že to prokazatelně prospívá produktivitě práce a že programy investic do mentálního zdraví mají i v korporacích pozitivní ROI. Medián roční návratnosti investic u sledovaných víceletých programů převyšoval v jedné studii 200 procent (zdroj: Deloitte: The ROI in workplace mental health programs: Good for people, good for business, 2019). Možná je na čase začít pracovat na strategii pro mentální zdraví na pracovišti. Výrazně to pomůže v krizích, jako je tato, ale také usnadní dlouhodobou práci s mladou generací, která zrovna pomalu a nejistě vstupuje do pracovního procesu.

A zákazníci?

Tady je možností nespočet. Jestli se vaše značka věnuje nějakým CSR aktivitám nebo ještě lépe Cílům udržitelného rozvoje (SDGs), zdraví a kvalitní život je jedním z klíčových bodů. Opět to nemusí znamenat hned obří investice, ale malé ústupky v každodenním styku se zákazníky vám mohou přinést kladné body. Může to být odložená splátka, prodloužený termín splatnosti, odpuštěný nedoplatek, individuální sleva nebo prostě něco navíc. Mnozí ocení už jen to, že se zajímáte. Koneckonců, zlatou Effie oceněná covidová kampaň České spořitelny z letošního jara ukazuje, že to funguje. Když z toho uděláte rovnou upřímné gros svého positioningu, nejen generace Z — která zrovna teď patří právě mezi ty nejvíc postižené — vám bude rozhodně tleskat.