Společnost Miton, která pomáhá na svět nadějným českým startupům, slaví letos už dvacet let na trhu. V portfoliu má aktuálně kolem dvacítky společností, přičemž jejich záběr sahá od online tržišť, rozvozů potravin, přes pronájmy lodí, plechové plakáty až po platformu pro sbírky, VR simulaci hokejového tréninku nebo využívání psychedelik v terapii. „Nemáme univerzální playbook, podle kterého bychom postupovali, děláme věci intuitivně. Každý z nás ve firmě určitým způsobem obtiskuje sám sebe a své osobní zájmy, což představuje obrovskou míru svobody,“ říká CEO David Špinar.

Vydrží českým firmám inovativní odhodlání na poli e-commerce i nyní, po konci krize?

Nemyslím si, že jsme v postcovidové době, podzim přinese pravděpodobně další restrikce a online sehraje velkou roli, třeba i v distribuci. Pro kamenné obchody byl online často jediným kanálem, který fungoval. Řada firem ovšem nebyla na podobný skok interně a profesně připravena, nezvládly vše využít v dostatečné škále. Ti, kdo se z toho poučili a zainvestovali do dostatečných kapacit v onlinu, budou mít v případě druhé vlny před ostatními náskok.

Na projektech Mitonu se opatření kolem pandemie nějak podepsala?

To bylo různé, například Rohlíku či Scuku razantně pomohl. Lidé měli v první fázi strach chodit do obchodů. Pomohlo to i Glami nebo Bianu, protože offline prodejci byli většinou zavření. U Driveta nás zájem příjemně překvapil, s tím jsme moc nepočítali. Lidé mají z MHD a dlouhodobých závazků asi obavy, protože zájem o flexibilní pronájem u aut roste. Ale máme i projekty, které to naopak zasáhlo velmi negativně, třeba online prodejce lístků GoOut. Když nejsou koncerty a kultura, není na co prodávat lístky. Podobně aplikace Qerko, zjednodušující mobilní platby v restauracích. Když jsou zavřené, tak žádné platby nejsou a příjem je nula. A například firma Grason byla původně online tržištěm pro nábor zaměstnanců do segmentu gastro. Vlivem pandemie se zaměření přesunulo do oblasti vyhledávání personálu pro sklady a logistiku. Flexibilita se ukázala jako klíčová a když byla poptávka po pracovnících do logistiky, dokázali toho využít a udělat nutnou změnu. Bylo třeba pracovat rychle a inovativně. Rohlík.cz reagoval skvěle a během pár týdnů spustil několik nových služeb.

V portfoliu Mitonu jsou firmy s velmi různým zaměřením. Od agregačních platforem, přes simulaci hokejového tréninku po projekt Psyon využívající psychedelik. Podle čeho firmy do portfolia vybíráte?
Existuje typický vzor pro Miton, ale občas z něj vystoupíme. Zajímají nás B2C digitální služby, typicky když se digitalizuje nějaká vertikála jako online rozvoz jídla, online farmářské tržiště a podobně. Prostě disrupce klasického odvětví, většinou z e-commerce. B2C, kde probíhají digitální transkace, to je náš „chleba s máslem“. Občas si ale odskočíme i do jiných oblastí, často jde o otisk zájmů a preferencí někoho z Mitonu. Takové osobní podnikatelské exkurze do jiných světů.

Jak do toho zapadá duševní zdraví?

To je projekt a osobní téma Václava Štrupla, zároveň rezonuje i u nás ostatních. Hledáme inovativní přístup k péči o duševní pohodu a způsoby, jak v této oblasti mohou pomoci technologie, které jsou často dobrý sluha, ale zlý pán. Máme už čtyři investice tohoto typu — londýnský Wavepaths, psychedelickou kliniku Psyon a dva projekty, o kterých ještě nemluvíme. A další hledáme.

Zůstaňme tedy u Psyonu…

Nejde o čistě komerční investici, věříme trendu, že využití psychedelik pro duševní zdraví bude něco, co bude stále častěji tématem i pro širší veřejnost a postupně se zlepší legislativa i společenská a politická přijatelnost. Chceme být u toho vývoje a pomoci mu. I proto máme psychedelickou kliniku Psyon a pomáháme jí s rozvojem. Její zakladatelé jsou součástí expertních skupin, účastní se výzkumných projektů. Pro nás je zajímavé, že je to začátek cesty k využití těchto substancí pro psychedeliky asistovanou terapii. Baví nás to dobrodružství okolo. Miton je jiný v tom, že na rozdíl od venture kapitálu nám nejde jen o globální přesah a B2B startupy. Tam je penetrace trhu snazší, než si získat tisíce koncových spotřebitelů. Nás baví B2C a přinášení přidané hodnoty zákazníkům.

Celý rozhovor si můžete přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 31. srpna 2020. Přeplatit si ho můžete zde.