Média v Česku čeká další těžký úkol: snižování uhlíkové stopy. Svůj vliv na životní prostředí budou muset obhájit před zadavateli, kteří podle něj co nevidět začnou směřovat své rozpočty.
Velkým zadavatelům běží čas. Dekarbonizaci včetně té plynoucí z jakékoli podpory prodeje jejich produktů či služeb už musejí začít řešit. Neobejde se to totiž bez investic — do vybavení, na měření, do vzdělávání… Firmy si nemůžou dovolit otáčet kormidlem na poslední chvíli. A i když začnou dnes, mají co dělat: povinnost nefinančního reportingu se například u nás bude od roku 2024 týkat více než tisícovky větších firem. Ty malé přijdou na řadu poslední, ale už v roce 2027.
Na trhu je znát velký rozpor v připravenosti v závislosti na tom, jak jsou firmy velké, nebo zda jsou mezinárodní či lokální… „Ty české jsou deset let pozadu a to, co se dělo s digitalizací, teď probíhá jako přes kopírák s udržitelností, ‚mediahousy‘ žijí v tomto směru v 90. letech. Napřed jsou banky a automotive, pak Skanska nebo Ikea, protože to vidí jako příležitost,“ říká ke stavu v Česku hlas z trhu.
„Ačkoliv se někteří zadavatelé a mediální domy tváří, že udržitelnost v reklamě pro ně není tématem, tato ‚ignorace‘ se podle mého názoru celkem rychle promění. Pozitivní trendy a aktivní kroky v této oblasti vidíme především ve finančním sektoru, automotive nebo telekomunikačních firmách,“ rozvíjí myšlenku Michael Štádler, ředitel českého zastoupení firmy Adform. Velké nadnárodní mediální agentury již mají k dispozici vyspělejší karbonové kalkulačky a začínají je postupně implementovat do praktického využívání při mediálním plánování. „Už jsem dokonce slyšel i o příkladu inzerenta na českém trhu, který zcela omezil využívání tisku pro jeho vysokou uhlíkovou stopu a rozpočet alokoval do udržitelnějších médií. Tento trend bude zesilovat,“ tvrdí Michael Štádler.
Neinformovanost a absence metodiky
Napříč trhem zoufale chybí informovanost. „Mezi agenturami není téma dostatečně etablováno a je vnímáno jako další centrální ‚opruz‘. Zatímco centrály již dávno mají nastaveny klimatické cíle a existuje spousta reálných ‚use cases‘ třeba v Británii nebo Německu, lokální vedení často téma téměř neřeší a pouze ‚slepě‘ přeloží centrální strategii do češtiny, ‚abychom něco měli‘,“ popisuje stav Pavel Galík, ředitel pro strategii a digitál v Omnicom Media Group (OMG) a také člen správní rady iniciativy Změna k lepšímu. Často se setkává s tím, že téma dekarbonizace a ESG má na starosti buď velmi juniorní člověk, nebo někdo, kdo nemá možnost věci měnit.
Tématu se věnujeme na 8 stranách aktuálního vydání, jehož součástí jsou vedle názorů českých i zahraničních odborníků také vysvětlující grafiky a přehledně zpracovaná data. Přečíst si ho můžete zde.
