Lidé slyší na silné příběhy a pomůžou

Češi dokáží být štědří, ale dlouhodobé dárcovství u nás ještě není rozšířené, říká zakladatel platformy Donio David Procházka.

Kolik sbírek už na Donio proběhlo a kolik peněz se podařilo vybrat?
Na platformě proběhlo od podzimu 2019 přes 3500 sbírek a celkem se za Česko a Slovensko vybralo přes 600 milionů korun. V roce 2020 šlo o 89 milionů, loni už 240 milionů a letos počítáme se sumou kolem 300 milionů korun. Za dva a půl roku se zapojilo přes 430 tisíc dárců, přičemž zhruba 45 procent byli prvodárci. Učíme lidi, že je to bezpečná a jednoduchá forma pomoci. Pomáháme s osvětou, z čehož pak těží celý trh i neziskové organizace, kterým se lépe daří pracovat s dárci, protože už mají za sebou nějakou zkušenost s dárcovstvím.

Jaká je struktura dárců a kolik je pravidelných účastníků sbírek?
Donio je uzpůsobené pro jednorázové dárcovství tím, že u nás jde většinou o individuální příběhy, které se neopakují a vybírají na jednu věc. Jsme otevřeni prakticky všem, nejsme zaměřeni na pomoc seniorům, ale pomáháme každému, kdo na to má legislativní nárok. S dlouhodobým dárcovstvím se nám nepracuje jednoduše, ale máme produkt nazvaný Dobrozvyk zaměřený právě na pravidelné přispívání. Člověk zaplatí třeba 2000 korun jako kredit a ten si rozprostře do šesti měsíců a každý měsíc vybere sbírku, na kterou pošle například tři sta korun. Dobře to funguje i jako dárek, dáte tím někomu možnost vybrat si projekt a přispívat na něj. Máme kolem dvou tisíc pravidelných dárců, což je asi pět procent ze všech účastníků. Potenciál je proto velký.

S čím lidé nejčastěji chtějí pomoci v rámci kategorií?
Kategorie, které nejvíce fungují, jsou děti a rodina. Dále zdraví, což je hodně ovlivněné covidem. Nejčastější jsou sbírky na pomoc postiženým dětem, na operace či rehabilitace, na kompenzační zdravotní pomůcky. Časté jsou sbírky v případě úmrtí třeba jednoho z rodičů, když přátelé pro rodinu uspořádají sbírku, aby se mohla postavit na nohy. Poslední dobou se nám začínají dařit i komunitní sbírky. Parta sousedů v obci se rozhodne, že si chce postavit nové dětské hřiště nebo trampolínu, tak založí sbírku a mezi sebou v obci na to vybere prostředky.

Očekáváte, že vlivem inflace a růstu cen energií bude stoupat počet lidí, kteří budou potřebovat pomoc?
Když začala v únoru válka, zažili jsme výrazný propad asi o 25 až 30 procent, chování dárců se změnilo. Přijali jsme opatření a museli trošku optimalizovat tým, zároveň jsme osekali nějaké náklady. Respekt k ekonomické situaci máme. Snažíme se zaměřit na ohrožené skupiny obyvatel jako rodiče samoživitele, na seniory, pro něž ceny energií budou opravdu problematické. Řada z nich už byla na hranici chudoby. Nedávno jsme spustili tematickou stránku na podporu matek samoživitelek, kam se můžou hlásit. Je strašné, že asi 30 procent samoživitelek nemůže dětem koupit ani ovoce, to je prostě alarmující.

Jakým způsobem by měl člověk postupovat a napsat brief, aby jeho sbírka byla co nejúspěšnější?
Na začátku každé kampaně posíláme návod, jak pracovat se sbírkou, ať už právě v rámci obsahu nebo v rámci marketingu a komunikace, oslovování influencerů. Mělo by jít o základní představení člověka, jeho problému a na co by peníze využil. Klademe důraz na to, aby bylo vše transparentní, aby dárce vždy viděl, na co konkrétně přispívá. My ověříme, že ten člověk existuje a když vybírá na vozíček, tak má lékařskou zprávu, která potvrzuje diagnózu. Příběhy musí být pravdivé.

Jak to funguje poté, co se peníze vyberou, aby lidé viděli skutečný efekt své pomoci?
Dovyprávění příběhu je naprosto klíčové, budujeme díky tomu důvěryhodnost a transparentnost. Máme i v podmínkách, že nám musí tvůrci sbírek jednou za měsíc poslat aktualitu, na co se peníze využily. Ovšem posílá nám to tak 25 procent lidí. Je to pro nás klíčová věc pro dlouhodobou udržitelnost a budování vztahu ke značce.

Jak zásadní je pro úspěch angažování známých tváří a podpora celebrit?
Minimálně v online prostředí nefungují tolik známé tváře z televize. Naopak třeba Nikol Štíbrová, která má 700 tisíc sledujících na Instagramu, tak pokud podpoří sbírku, je schopná za tři hodiny vybrat z nuly dva miliony korun. Je tam obrovský dopad u lidí, kteří mají silné komunity na sociálních sítích.

Říká se, že patříme mezi vůbec nejštědřejší národy. Platí to pro pomoc v Česku nebo i do zahraničí?
Češi jsou štědří, ale hlavně při urgentních situacích. V momentech, kdy je tornádo či hoří národní park, se Češi vzedmou a přispívají strašně moc, ale v dlouhodobém srovnání jsme v evropským průměru a nijak nevyčníváme. V Polsku je to třeba dáno historií i náboženstvím, platformy jako Donio tam fungují čtyři a vybírají pětkrát více než my. Ale když je výjimečná situace, tak jsme u nás schopni vybrat dvě miliardy během týdne, což naopak zase v Evropě úplně nemá obdoby. Jsme štědří, ale hlavně když teče do bot. Pravidelné dárcovství v Česku zatím moc zakořeněné není.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu Marketing & Media, které vyšlo v pondělí 19. září 2022.