Vypnutí dezinformačních webů po ruské invazi na Ukrajinu bylo oprávněné, v Česku ale chybí vůle používat ve vztahu k online prostředí stávající zákony a složitou problematiku vůbec řešit, shodli se experti na dnešní akci pořádané Asociací online vydavatelů (AOV) s názvem Vypnout X Nevypnout.

Akce se jako spíkři účastnili například Jan Beroun, ředitel vojenského zpravodajství, Daniel P. Bagge, tajemník Rady pro kybernetickou bezpečnost, Ondřej Filip, ředitel CZ.NIC, Josef Šlerka, expert na analýzu dat z FF UK nebo youtuber Martin Mikyska (Mikýř). Provázel jí šéfredaktor Infa.cz, Michal Půr.

„Dezinformace jsou často podceňované, mají ale sílu společnost rozdělit, zlomit ochotu státu a společnosti bránit se a postavit se nebezpečí,“ zdůraznil hned v úvodu Jan Beroun.

„Je chyba, že na straně médií není odolnost vůči zaběhlým ruským narativům a že nemáme nastavenou reakci státu,“ připojil se Daniel P. Bagge.

K „vypnutí“ osmi dezinformačních webů přistoupilo CZ.NIC, zájmové sdružení, které provozuje registr doménových jmen, 25. února letošního roku, tedy den po ruské invazi. Ondřej Filip krok vysvětloval: „Pro někoho je možná matoucí, jak jsme se zachovali, ale byla to relativně zoufalá situace. Zatáhli jsme za záchrannou brzdu. Víme ale, že blokování nás dlouhodobě nespasí,“ uvedl Filip s tím, že technické možnosti blokace v čase slábnou a lidé se naučí je obcházet. Jelikož podle pravidel sdružení důvody pro zablokování pominuly, požadoval CZ.NIC pro další prodloužení příkaz soudu, policie nebo kompetentního orgánu, k tomu ale nedošlo.

Podle Berouna celá situace zase jen potvrdila pravidlo, že když krize přijde, tak už je pozdě. „Pro nás jako zpravodajskou službu bylo stresující sledovat, co se děje za hranicemi, jak se to řeší, a jak zatím u nás užiteční idioti systematicky ničí internetový prostor a ochromují stát,“ říká Beroun s tím, že je velké zklamání, že jsme nedokázali reagovat v legislativní nouzi. „Když vidíte, kolik lidí má v Česku v kompetenci dezinformace, tak se divíte, kde byli, kdy jsme je potřebovali. Selhala i strategická komunikace státu,“ myslí si Beroun.

Bagge také připomněl absenci jakékoli metodologie, podle které by se v podobných případech postupovalo. „Logicky vyvstala otázka, na základě čeho weby blokovat. Bylo by vhodné, aby existovala databáze dezinformací, stát na to má kapacitu. Zároveň v neziskovém a soukromém sektoru jsou lidé, kteří tomu rozumějí lépe. Stát nestíhá technologický rozvoj, čili by neměl rozhodovat, aniž by se o tom poradil,“ myslí si expert.  

Všichni spíkři se shodli, že jednoduše chybí vůle se složité problematice věnovat. „Všichni jsme slyšeli, že se něco na vnitru chystá, ale nikdo neví, zda to tak opravdu je,“ narážel Michal Půr na nejasnou situaci ohledně plánované úpravy, o které hovořil například na Novinářském fóru vládní zmocněnec pro oblast médií a dezinformací Michal Klíma.

Podle Josefa Šlerky už od roku 2014, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu poprvé, chybí státu strategická koncepce. „Ani aktuální vláda nemá reálnou politickou vůli s tím něco dělat. Je to těžké, je to sousta práce, nikomu se do toho nechce. Pořád jen spoléháme na naši schopnost improvizace,“ řekl Šlerka.

Celou problematiku zamykání webů přirovnal ke covidovým lockdownům, kterými jsme si také jen kupovali čas. Nyní bohužel promarněný. „Je to ekvivalent hygienických stanic, ty také monitorují riziko šíření. V případě dezinformací ale nemáme ani tento systém. Jsme v pozici slepých. Něco se zkrátka zanedbalo. Epidemie také vypukne jen, když jsou k tomu dobré podmínky. Nyní sklízíme absenci jakéhokoli strategického uvažování státu,“ zlobí se Šlerka. Podle něj spočívá řešení v aplikaci stávajících zákonů. Některé z vypnutých webů už dávno šířily nelegální antisemitistický obsah, a stát vůbec nekonal, i když podle něj v takovém případě páky měl.

Závěrem si všichni experti slíbili, že budu v podobném složení pokračovat v dalších setkáních a snažit se alespoň touto formou tlačit na stát, aby problematiku nenechal u ledu.