Česká televize dnes představila strategii udržitelnosti veřejné služby na roky 2023 a 2024. Sérií opatření, která se dotknou chodu televize, jejího programu, původní tvorby či investic, reaguje ČT na dlouhodobý trend poklesu reálné hodnoty televizního poplatku. Ten je aktuálně významně zrychlován vývojem inflace a dalšími ekonomickými jevy.  V následujících dvou letech Česká televize plánuje škrty ve výši téměř jedné miliardy korun.

„České televizi se v poslední dekádě dařilo navzdory klesající reálné hodnotě televizního poplatku významně rozšiřovat služby poskytované divákům. A to zejména díky tlaku na vnitřní úspory a efektivitu ve všech oblastech. Celých deset let jsme rovněž upozorňovali na to, že takovýto trend není dlouhodobě udržitelný a že přijde okamžik, kdy bez navýšení financování nebude nadále možné stávající rozsah veřejné služby zachovat. Aktuální vývoj inflace a další ekonomické jevy tento okamžik přiblížily a Česká televize je nucena zavádět změny ve svém provozu, programu a vysílání daleko rychleji. I nedávno provedená nezávislá analýza nákladů ČT pak ukázala, že vnitřní úspory již nemohou kompenzovat nárůst cen, ke kterému dochází postupně od roku 2008, kdy byla výše poplatku naposledy upravena. Jeho reálná hodnota klesla za posledních čtrnáct let o 36 procent,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Aktuální strategie udržitelnosti veřejné služby počítá se změnami ve většině oblastí činnosti České televize. Součástí těchto opatření jsou i náročné změny a škrty, které se nám rozhodně nebudou realizovat snadno. Zásadní je pro nás ale zachovat status České televize jako poskytovatele relevantní veřejné služby pro všechny skupiny diváků a jako instituce, která přispívá ke kulturnímu rozvoji a podpoře vzdělanosti.“

Dnes představená strategie #re_vize_2024 zahrnuje například snížení počtu pracovních míst, zastavení velkých investic nebo navýšení výnosů z obchodní činnosti. Vedle omezení v oblasti sportovního vysílání nebo dočasného snížení koprodukčních vkladů do českých filmů počítá také s ukončením vysílání nejmladšího kanálu České televize ČT3 nebo zpomalením výroby nových pořadů.

„Přestože budeme nuceni omezit vlastní českou tvorbu, nadále budeme usilovat o to, aby pořady ČT přinášely vysokou obsahovou i tvůrčí hodnotu. Česká televize dosahuje nadprůměrných čísel divácké spokojenosti, za posledních deset let se dokonce stala šestkrát nejsledovanější televizní skupinou v zemi, zatímco dříve takové pozice nedosáhla ani jednou. Díky těmto zkušenostem dokážeme i v dalších letech divákům nabízet pořady, které pro ně budou relevantní. Pouze jich bude méně,“ uzavírá Petr Dvořák. Škrty se podle něj dotknou všech žánrů, ve Zpravodajství, které Česká televize vnímá jako stěžejní pilíř služby divákům, budou ale minimální.  

Výše televizních poplatků je od roku 2008 stanovena na 135 korun měsíčně pro každou domácnost vlastnící televizor. Vlivem inflace klesla od té doby reálná hodnota poplatku na dnešních 86 korun. Za stejné období se například průměrná mzda v ČR zvýšila o 67 procent, zatímco v České televizi o 40 procent. Televize dnes přitom vyrábí v přepočtu více nových pořadů na jednoho zaměstnance a náklady na výrobu jedné hodiny pořadů naopak klesly.

Strategie udržitelnosti veřejné služby ČT pro roky 2023 a 2024

#re_vize_2024

#re_vize_kavky

Škrty: 300 milionů korun             

Česká televize musí reagovat na klesající reálnou hodnotu svých příjmů. Zatímco reálná hodnota televizního poplatku poklesla od jeho poslední úpravy v roce 2008 o 36 procent, průměrná mzda v České republice stoupla za stejnou dobu o 67 procent. V České televizi o 40 procent. Tlak vytvářený vývojem pracovního trhu na mzdy zaměstnanců ČT je nyní ještě více akcelerovaný aktuální výší inflace a jejími dalšími predikcemi.

Aby ČT dokázala svým pracovníkům nabídnout relevantní mzdu a aby udržela klíčové zaměstnance, bude muset přistoupit ke snižování počtu pracovních míst. Tento krok není možné uskutečnit bez redukce výroby původních pořadů a s ní souvisejících výrobních kapacit (viz následující bod).

První vlna propouštění v České televizi nastane v druhé polovině roku 2022 a bude se týkat až 50 pracovních míst. Další vlna bude následovat v průběhu let 2023 a 2024 a dotkne se dalších až 200 pracovních míst.

Podle analýzy nákladů, kterou provedla renomovaná externí poradenská společnost GrantThornton, nelze v následujících letech očekávat, že by vnitřní úspory České televize mohly dále kompenzovat nárůst cen, ke kterému dochází postupně od roku 2008.

Česká televize tedy přistoupí také k redukci svého investičního programu. Zatímco v posledních 10 letech aktivně splácela historický dluh v podobě obměny zastaralých výrobních a technologických kapacit, které jsou na hraně, i za hranou, své životnosti, v následujících dvou letech omezí ČT investice do technologií pouze na ty krajně neodkladné.

V důsledku těchto kroků dojde například k dalšímu útlumu studiové výroby v TS Ostrava, kde již není možné za současného technologického stavu bez větší investice zajistit výrobu nových pořadů. Výroba tak bude z větší části převedena do nového studia v Brně, které je nyní technologicky nejmodernějším studiem ČT. K výstavbě nového studia v Ostravě bude ČT moci přistoupit až ve chvíli, kdy bude financování veřejné služby stabilizováno.

ČT v následujících dvou letech také přehodnotí svoji dosavadní obchodní strategii a bude zvyšovat podíl obchodních sdělení ve vysílání na tu hranici, kterou jí zákony umožňují. Cílem tohoto kroku je maximálně zvýšit příjem z obchodní činnosti na všech kanálech.

#re_vize_tvorba

Škrty: 320 milionů korun

Česká televize je největším producentem původní audiovizuální tvorby v České republice. V této pozici ČT zůstane, tempo výroby původních pořadů ale zpomalí.

I v následujících dvou letech bude důraz na kvalitu pro Českou televizi určujícím principem. Bude vytvářet pořady s významnou obsahovou i produkční hodnotou, rozvíjet originální látky i tvůrčí přístupy, pořady žánrově odvážné, ale i rodinné, vzdělávací nebo ty, které jsou věnovány divákům, kteří relevantní audiovizuální služby jinde nenacházejí.

Počet původních premiérových pořadů ve vysílání České televize však poklesne, a to ve všech žánrech.

V souvislosti se zpomalením tempa výroby ČT přistoupí i ke snižování výrobních kapacit, k omezení investic do nových technologií a snížení počtu pracovních míst. Analogicky bude mít tento krok dopad i do českého audiovizuálního průmyslu, kde ČT působí jako nejvýznamnější zadavatel.

#re_vize_program

Škrty: 120 milionů korun

Česká televize zachová i v dalších dvou letech vysílání pro všechny divácké skupiny. Omezí však počet svých kanálů a od ledna 2023 ukončí vysílání ČT3. Další změny ve složení či počtu kanálů ČT by mohly nastat po roce 2024.

Program ČT3 byl spuštěný v pilotním provozu v březnu 2020 jako reakce na pandemii koronaviru a vycházel z konceptu ČT klasik popsaného v projektu generálního ředitele z roku 2017. Po úspěšné pilotní fázi, která vykazovala vysokou míru divácké spokojenosti, se ČT rozhodla vysílání prodloužit. Další pokračování kanálu ČT3 však již není realizovatelné, a to do doby, kdy bude vyřešeno udržitelné financování ČT. 

Stěžejní podíl nákladů na provoz ČT3 představují provozní náklady, zejména odměny autorům a výkonným umělcům za znovuuvedení díla (tzv. reprízné). Dále výroba skrytých titulků a audiopopisů, dramaturgie programu nebo provoz odbavovacího pracoviště.

Pořady z archivních fondů ČT budou sice zařazovány do vysílání ostatních kanálů, ale s daleko menší frekvencí. A to jak z dramaturgických, tak technologických důvodů. ČT tak přijde o platformu pro plnohodnotné vytěžování své archivní tvorby.

#re_vize_sport

            Škrty: 80 milionů korun

Kanál ČT sport bude i v dalších dvou letech zaměřen na menšinové, regionální či mládežnické sporty, stejně jako na prestižní domácí i mezinárodní sportovní události.

Pořizovací ceny sportovních vysílacích práv se však v poslední dekádě enormně zvýšily a dále rostou. Zejména na zahraničním trhu, kde tento vývoj nyní ještě zrychlují inflační vlivy. Finančně náročná je i samotná výroba sportovních přímých přenosů.

Česká televize proto bude nucena k omezením výroby sportovních pořadů a k omezením v oblasti vlastnictví vysílacích práv. V některých případech se tato strategie bude týkat i práv již nakoupených, a to pokud smlouva poskytuje vysílateli možnost odprodeje sublicence další televizní společnosti.

Česká televize tak na českém televizním trhu nabídne například odprodej sublicence na část zápasů mistrovství světa ve fotbale v Kataru.

#re_vize_kino

            Škrty: 90 milionů korun

Česká televize podporuje českou kinematografii formou koprodukčních vkladů do filmové tvorby určené pro kino distribuci. A to více než 100 miliony korun ročně. V roce 2021 vstoupilo do kin 39 snímků, které vznikly s přispěním ČT.

V této podpoře bude Česká televize pokračovat i nadále. Vklady ČT do distribučních filmů se nicméně musí s ohledem na stávající ekonomický vývoj alespoň dočasně snížit. A to téměř na polovinu.

ČT bude hledat v rámci svých možností i nefinanční cesty k podpoře distribučních filmů ve svých interních kapacitách, například participací na postprodukci, zapůjčením techniky nebo studií.