S ohledem na složitou pandemickou dobu, vyhrocené diskuse na sociálních sítích i množství dezinformačních webů, si téma bezpečného prostředí pro značky získává čím dál více pozornosti. Přesto má obor v Česku ještě velké rezervy. Většina problémů se spíše „hasí“, než aby se jim předcházelo. I proto Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy společně a Asociací komunikačních agentur (AKA) připravila projekt Brand Safety Academy.
Akademie vzniká v rámci Platformy profesionální komunikace, která sdružuje odborné organizace v komunikaci, a od listopadu 2020 se pravidelně schází nad tématem dezinformací. Jedním z plánovaných projektů je akademie, stejně jako intenzivnější zapojení spolku Nelež, který sestavil blacklist dezinformačních webů specificky pro obor marketingové komunikace.
„Téma Brand Safety vnímáme jako důležité a v našem prostředí neprobádané,“ sdělil MAM Jindřich Oukropec, specialista na komerční dezinformace z Fakulty sociálních věd UK. Jako příklad dobré praxe uvedl USA, kde pořádá Brand Safety Institute (BSI) certifikované kurzy a vyškolení účastníci získávají titul „brand safety officer“. „Mohou pak ve svých firmách za problematiku zodpovídat, podobně jako je to u nám známých firemních zmocněnců pro GDPR,“ upřesnil.
Brand Safety Academy bude určena odborníkům, kteří se zaměřují na vytváření a budování hodnoty značky, komunikaci a marketing obecně. „Cílem je dosáhnout větší informovanosti a erudice u profesionálů s rozhodovacími pravomocemi o nebezpečí, která plynou z nezodpovědného přístupu k dezinformacím a zdrojům jejich šíření. Výsledkem by měla být doporučení, jak ochraňovat značku v případě jejího napadení, jak ji neznehodnocovat reklamou na dezinformačních platformách nebo v dezinformačním kontextu,“ sdělil Marek Hlavica, ředitel AKA.
Podle Oukropce mají v zahraničí, typicky v západní Evropě, v USA a v Kanadě, daleko pokročilejší mechanismy, jak o značku pečovat. „Mají zde celý obor, který se specializuje na social a brand intelligence s využitím umělé inteligence. Dokáží v zárodku zachytit různé hatery, trolly, vytvářejí různé modely a predikce, jak se může která situace vyvíjet. Mají přesah i na dark internet,“ říká. Podle jeho zkušenosti v Česku problematiku bere vážně něco kolem deseti procent firem, zatímco v USA je to podle dostupných poznatků zhruba 70 procent.
O tématu si můžete podrobně přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 15. března 2021. Předplatit si ho můžete zde.
