Udržitelnost firem je potřeba měřit pomocí jasných kritérií

Udržitelnost je dnes velké téma, hodně se o ní mluví a píše. Je ale těžké rozlišit, zda za slovy stojí i činy a firmy to myslí vážně. Nezřídka se totiž jedná jen o další promyšlené PR, marketing a lakování na zeleno.

Proto jsme se rozhodli zkusit najít způsob, jak udržitelnost pokud možno objektivně posoudit a dát zúčastněným CSR manažerům, sustainability manažerům a top managementu firem do ruky data, která budou užitečná. Ve světě už existuje několik metodik, jak se na udržitelnost dívat přes fakta. Nám jako nejbližší přišla ESG kritéria (Environmental and Social Governance), která se nově zavádějí především ve finančním sektoru například u bank při posuzování jejich investic, respektive portfolií investic. V posledních letech je na banky v tomto ohledu kladen důraz a tlak nejen Evropské komise, ale i investorů. A tlak bude zesilovat, banky budou dokonce mít povinnost zveřejňovat svá portfolia, ukazovat své „Green Asset Ratio“, které vyjadřuje podíl udržitelných investic.

Prostor pro zlepšení

Prvním segmentem, na který jsme se v Impact Metrics zaměřili, byly obchodní řetězce. Důvod byl prostý. Mnoho z nich o udržitelnosti už delší dobu hovoří a jejich dosah je značný.
Na základě ESG kritérií, respektive dat získaných od řetězců, jsme sestavili žebříček. V jeho čele se na datech za rok 2019 umístil Kaufland. Stalo se tak převážně díky tomu, že byl nejtransparentnější v poskytování dat (ve svém prvním nefinančním reportu zveřejnil všechna požadovaná data) a má relativně úsporný provoz, tedy spotřebu energií a vody. Většina ostatních řetězců měla v datech poměrně velké díry.
Příjemně nás překvapilo, že povětšinou řetězce zapojené do měření naši práci kvitují. Pomáhá jim to se zorientovat a rozhodnout, kde mají hlavní dopady a na co mají zaměřit své aktivity a kapacity. Do této doby bylo jejich rozhodování spíše podle pocitu a tlaku z vnějšku.

Bez cílů a strategie nelze udržitelnosti dosáhnout

Ideální je, když si firmy zpracují strategii udržitelnosti a vytyčí cíle. To je odrazový můstek k tomu, že budou mít jasno, kam směřují, budou se během let zlepšovat v profilu ESG a budou udržitelnější. Konkrétními aktivitami by měly firmy řešit důležité dopady, které jsou specifické pro jejich business.

Lokální vs. globální

Domníváme se, že v dnešní době by mělo být už samozřejmé dívat se na udržitelnost komplexně, jako je právě přes ESG kritéria a nejen například měřit uhlíkovou stopu, což je jistě chvályhodné, ale nestačí to. Za správné považujeme komunikovat lokálně a ne se schovávat za mateřské organizace.

U podnikání firmy je relevantní převážně lokální dopad a firmy by se měly snažit být „dobrými sousedy a dobrými hospodáři“, kdy regionem je myšlena Česká republika. Koneckonců od roku 2023 bude nefinanční reporting povinný pro stovky až tisíce firem i v Česku, zatímco dnes se týká pouze desítek firem. V Impact Metrics máme v plánu monitorovat další odvětví a postupně projít všechna hlavní. Data chceme každý rok aktualizovat a monitorovat, jak se firmy v udržitelnosti posouvají. Věříme, že to bude cenná informace nejen pro zúčastněné firmy a jejich manažery, ale i pro spotřebitele, pro které začíná být udržitelnost téma i při rozhodování o nákupu