Flegr i Ministerstvo zdravotnictví. Anticeny Velkého bratra znají vítěze

Uplynulý týden byly rozdány Ceny Velkého bratra udělované už od roku 2005 digitálně-právní organizací Iuridicum Remedium (IuRe). Cílem těchto anticen je upozornit na nejcitelnější zásahy do našeho soukromí.

Anticeny udělovala porota složená z devíti odborníků na nové technologie, právníků, obránců lidských práv a novinářů celkem ve čtyřech kategoriích. Pátou a jedinou pozitivní kategorií je pak Cena Edwarda Snowdena, pojmenovaná po slavném whistleblowerovi a získá ji ten, kdo naopak k ochraně soukromí minulý rok přispěl. Do soutěže přišlo od veřejnosti asi padesát nominací, reflektující loňský rok poznamenaný covidem, takže některé nominace se týkaly například hygienických stanic, které sdílely informace o lidech v karanténě s policejním prezidiem, nebo rezervační systémy na testy sbírající data kvůli cílení reklamy, či on-line přijímací zkoušky, které vyžadují po studentech naskenování jejich pokojů.

V kategorii Dlouhodobý slídil “uspělo” Ministerstvo zdravotnictví za sérii pochybení při nakládání s osobními údaji v průběhu epidemie. Šlo zejména o návrh, aby hygienici měli přístup k lokalizačním údajům od operátorů, dále šlo o zřejmě nezákonné předávání údajů o lidech v karanténě hygieniky Policii ČR, které nařídilo ministerstvo. V neposlední řadě také o problémy s úniky dat z registračních formulářů na testování a později i očkování k reklamním gigantům kvůli zapracování sledovacích prvků těchto společností ve webových registračních formulářích. 

„Ministerstvo zdravotnictví mělo samozřejmě náročný rok, ale uvedená pochybení dle našeho názoru ukazují na dlouhodobější problém s kladením dostatečného důrazu na ochranu soukromí v sektoru zdravotnictví, který přitom pracuje s osobními údaji občanů, které lze považovat za ty nejcitlivější,“ uvedl k ocenění výkonný ředitel IuRe Jan Vobořil 

Cenu pro Úředního slídila získali poslanci Monika Červíčková a Jiří Mašek (oba hnutí ANO) za návrh na zavedení povinného registrování rodných čísel lidí nakupujících anonymní SIM karty. Prodejci by od kupujících získat údaje, které by předali operátorům, a ti by je pak na vyžádání měli předávat policii a zpravodajským službám. Jako mnohé podobné návrhy, je i tento odůvodněn bojem proti terorismu a závažné kriminalitě. Důvodem pro udělení ceny bylo zejména to, že porota zavedení těchto registrací považuje za zcela nepřiměřené

Cenu Firemního slídila získala česká společnost Cogniware, která vyvíjí systém Cogniware Insights využívající umělou inteligenci na využití rozpoznávání podle hlasu, využití biometriky pro rozpoznávání osob podle tváře či rozpoznávání věku nebo emocí. „Samotný vývoj sledovacího systému není takový problém, jako přístup společnosti k tomu, komu tuto zbraň, jak představitelé společnosti sami tento nástroj nazývají, dává do rukou. Hlavními zákazníky této společnosti (mezi něž se nově řadí i česká státní policie) tvoří autokratické či teokratické státy Blízkého východu. Společnost se přitom netají tím, že těží z nízké míry ochrany soukromí v těchto státech, či že neví, k čemu všemu tyto státy její nástroj využívají,“ uvedl k ocenění Jan Vobořil. 

Výrok Velkého bratra putuje k profesoru Jaroslavu Flegrovi. „Myslím, že za situace, jako je ta dnešní, je nutné navíc na přechodnou dobu omezit i ochranu soukromí. Konkrétně, státním orgánům by mělo být povoleno využívat neanonymizovanou informaci o poloze jednotlivých osob z mobilních telefonů i bankovních transakcí.”

Vítězem pozitivní Ceny Edwarda Snowdena za ochranu soukromí se za rok 2020 stala dvě disentní stanoviska ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové k důležitým plenárním nálezům Ústavního soudu ve věci ochrany soukromí.