Představení nové generace iPhonu muselo tvůrcům udělat radost – lepší objektivy, pokročilejší software na natáčení v noci a další vychytávky, kterými nás Apple a další značky rok co rok zásobují. Nástroje pro vznik video obsahu máme v otázce hardwaru a softwaru víceméně vyřešené. Ale jak jsme na tom na straně druhé – té, kdy se výsledek práce tvůrce setkává s publikem?

Na světě se dnes přes padesát milionů lidí považuje za content creators a troufám si říct, že většina z nich se touto cestou vydává s vidinou finančního zisku. O to víc mě zaráží fakt, že pouhá tři procenta všech tvůrců na YouTube generují devadesát procent všech příjmů, které mezi tvůrce platforma dělí. A i v rámci těchto tří procent vyvolených nejde o tak závratné částky, jak by se mohlo zdát. V průměru si youtubeři, kterým se podaří svou tvorbu monetizovat, vydělají zhruba šestnáct tisíc dolarů ročně.

I když zájem o video obsah ze strany publika neustále roste, uživit se jako tvůrce je ale například na YouTube stále složitější. Youtubeři musí svou kreativitu podřizovat algoritmům, které mají první i poslední slovo v tom, čí obsah je možné monetizovat a jaké video se komu zobrazí. Přesně proto nás naši oblíbení tvůrci ve svých videích nabádají, abychom kliknuli na subscribe, zapnuli si notifikace a bůhví co ještě. Budoucnost video platforem je ve transparentním a férovém odměňování tvůrců, kterým základna fanoušků platí napřímo. Dobře to reflektují tři fáze vývoje, kterými tvůrci a platformy prošli v uplynulých letech.

První fázi charakterizovalo nadšení z něčeho nového, neokoukaného. Své první tvůrce a fanoušky začaly lákat platformy jako YouTube nebo Instagram. Přinesly svobodu – tvůrci už nebyli závislí na produkčních společnostech, které by rozhodly, kdo, kdy a kde jejich obsah (ne)uvidí – a nástroj, který jim s nízkými bariérami pro vstup umožnil rozšiřovat publikum s každým dalším nahraným videem. Zanedlouho však tvůrcům začalo být jasně, že primární motivace těchto platforem je často odlišná od té jejich a že řada z nově vzniklých platforem nemusí existovat věčně. Začali proto diverzifikovat výsledky své tvorby mezi několikero platforem, aby minimalizovali riziko ztráty kompletní fanouškovské základy, kdyby došlo na nejhorší.

Druhou fázi můžeme popsat jako období, kdy se celý ekosystém žene za monetizací práce influencerů. Jakmile si špičkoví tvůrci vybudovali stabilní základnu sledujících, nic jim nebránilo pustit se do placených spoluprací a sponzorovaných příspěvků. Logickým vyústěním přímé spolupráce influencerů se značkami byl vznik nové kategorie zprostředkovatelů, kteří se postarali o spuštění spolupráce, pohlídali její průběh a zajistili finanční stránku věci. Na trhu jsou dnes stovky influencerských agentur, talent managementových agentur a dalších subjektů, které za svůj rostoucí byznys vděčí této druhé fázi rozvoje video platforem.

Ve třetí fázi vývoje se nacházíme dnes. Otevírá se prostor pro nové nástroje a nové způsoby, jak ohodnocovat práci tvůrců. Z těch nejlepších se stávají plnohodnotné firmy, které jdou v plánování příjmů za hranice prodeje inzerce. Aplikují různé metody monetizace jako předplatné na měsíční bázi, jednorázové platby za přehrání videa, takzvaný tipping a podobně. Spolu s tím roste trh platforem a nástrojů, které těmto tvůrcům pomáhají rychleji růst. Bude zajímavé sledovat, jaký způsob monetizace přijme kritická masa tvůrců a uživatelů za svůj a zda to bude na úkor stávajícího modelu “video zdarma, ale s reklamou”.