Nová generace 5G sítí podstatně změní způsob komunikace a zásadně ovlivní způsob, jakým žijeme. Do našich životů přinese vyšší míru automatizace každodenních činností, nové formy komunikace a konzumování médií. Síť umožní prudký rozvoj internetu věcí. Předpovídá se revoluce v dopravě se zavaděním autonomního řízení vozidel. Očekává se, že k 5G síti bude připojeno mnohonásobně více zařízení, než je tomu doposud. Na přenosu dat je již dnes závislá celá řada oborů. Tato závislost se ještě více prohloubí. Díky většímu využití sítě na ni bude záviset veřejná správa, obchod, doprava, ale i samotné životy lidí.

Nové druhy služeb, připojená auta, továrny a další zařízení komunikující přes síť představují výzvy, se kterými se musí vypořádat i právo a regulace. V Evropské unii je oblast telekomunikací regulována harmonizovaně jednotným regulačním rámcem. Ten byl posílen přijetím Evropského kodexu elektronických komunikací v prosinci minulého roku. Jedním z jeho cílů je podpora přístupu k sítím s velmi vysokou kapacitou pro všechny občany a podniky Evropské unie. Evropský kodex upravuje zvláštní pravidla, která by měla stimulovat investice do výstavby vysokorychlostních sítí i vstup nových hráčů na trh.

Pro zabezpečení správného fungování 5G sítí bude potřebné vybudovat novou infrastrukturu. Potřeba vyšší hustoty buněk vyvolá poptávku po využití většího množství nemovitostí a infrastruktury, kde bude možné umístit komunikační buňky. Hovoří se o malých buňkách (small cells), které bude možné umístit na veřejnou infrastrukturu (veřejné budovy, dopravní značky, semafory, lampy) nebo jiný městský mobiliář (zastávky hromadné dopravy). Evropský kodex proto stanoví pravidla pro povinné sdílení pasivní infrastruktury nebo dokonce i aktivní. V této souvislosti zakotvuje pravomoc úřadů ukládat povinnosti pro pasivní sdílení na základě veřejného zájmu.

Pro rozvoj 5G sítí bylo na evropské úrovni vyčleněno několik specifických kmitočtových pásem. Do 30. června 2020 musí členské státy vyklidit pásmo 700 MHz, které je využíváno pro televizní vysílání. Česko ale o pozemní televizní vysílání nepřijde. Pro jeho zachování přijalo potřebný právní rámec a do uvedeného data přechází televizní vysílání ze standardu DVB-T na spektrálně efektivnější platformu DVB-T2/HEVC. Evropská unie vyčleňuje pro sítě 5G i další kmitočtová pásma (3,4–3,8 GHz a 24,25–27,5 GHz). O kmitočty 700 MHz a 3,4-3,6 GHz se začne soutěžit v aukci na podzim. Podmínky aukce byly nastaveny tak, že mají přilákat vstup čtvrtého operátora. Vysoutěžené licence na 5G sítě v hlavním pásmu 700 MHz budou uděleny do roku 2036.

Důležitým tématem je bezpečnost nově budovaných 5G sítí. V otázce bezpečnosti sítí je Česko lídrem. Jako jedna z prvních zemí jsme přijali (v roce 2014) zákon o kybernetické bezpečnosti, který upravuje pravidla pro zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů. Nad ochranou bezpečnosti síti bdí Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost, který určuje bezpečnostní standardy, vede registr kritické informační infrastruktury a provádí analýzu a monitoring kybernetických hrozeb a rizik. Aktuálně byly základní bezpečností principy 5G sítí diskutovány a formulovány jako „Pražské návrhy“ na mezinárodní konferenci v Praze v květnu tohoto roku.

Ani Evropská unie nezahálí. K bezpečnosti 5G sítí se přistupuje koordinovaně a vydává právní předpisy i pro oblast bezpečnosti. Členské státy EU měly do konce června 2019 povinnost vypracovat analýzu rizik 5G sítí a identifikovat nejrizikovější prvky těchto sítí. Výsledky této analýzy se bude zabývat na podzim tohoto roku Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ENISA), která se nově stala agenturou EU se stálým mandátem a bude mít stěžejní roli v rozvoji evropského certifikačního rámce pro kybernetickou bezpečnost.

5G nabídne vysoké bezpečnostní standardy. To bude výzvou pro orgány oprávněné využívat údaje ze sítí elektronických komunikací. Jestliže bude end-to-end šifrování zahrnuto do komunikačního standardu 5G sítí, k čemuž má dojít na konci tohoto roku, technicky by to znemožnilo odposlechy sítí elektronických komunikací, které jsou v současnosti využívány orgány činnými v trestním řízení a dalšími orgány. Obdobný problém by znamenalo šifrování IMSI čísel (individuální číslo SIM karty), což by znemožnilo lokalizaci osob v rámci trestního vyšetřování.

Diskutují se i nové možnosti síťové architektury. Tzv. network slicing umožní vytváření virtuálních sítí, které bude možné designovat podle potřeba zákazníka nebo určitých služeb. Pokud to povede k řízení rychlosti internetu, narazí se tím na princip neutrality sítě, tedy základní princip, který zakazuje diskriminaci uživatelů internetu z hlediska přístupu k síti.