V aktuálním vydání Marketing&Media se mimo jiné podrobně věnujeme ženským agenturám. A podle Pavlíny Louženské je ve vedení stále málo žen.

Pavlína Louženská před šesti lety založila platformu #HolkyZMarketingu. Aktuálně pracuje ve společnosti manGoweb, kde má na starost strategii a mentoruje startupy, mimo jiné i v rámci Google Developers Launchpad. Byla čtyři roky marketingovou ředitelky H1.cz, poté dva roky vedla marketing ZOOTu. Pak měla v 2FRESH na starosti inovace. Je členkou správní rady Transparency International.

Jak se postavení žen v marketingu po pěti letech změnilo?

Je tu dost specifická situace. V oboru je totiž žen spousta. Dnes třeba studium na britských kreativních školách ukončuje 62 procent holek. Ale postrádáme je na vedoucích pozicích. Rozhodně ale v poslední době vidím určitý posun, který připisuji tomu, co se děje ve světě. Najednou se diverzita mužů a žen začala probírat uvnitř firem i v komunikacích značek a kampaních. Generace Z, která na trh práce přichází po nás, je jiná, diverzitu vyžaduje, holky už jsou tvrdší, jdou si za tím, co chtějí.

Chybí ženám odvaha? Proč je jich málo ve vedení?

Google používá jednu statistiku v rámci školení I am Remarkable. V okamžiku, kdy vidí kluk inzerát na práci, tak mu prý stačí splňovat 60 procent, holky pošlou životopis jen v momentě, kdy splňují 100 procent. Snažíme se být perfektní. Často holky nejdou přednášet, protože mají pocit, že o věci ještě nevědí dost. Samozřejmě, že teď zobecňuji. Jsou i skvělé holky, které ty koule mají a jdou do toho.

Co naopak podle vás mají ženy ve vedoucích pozicích navíc?

Podle toho, co vidím u nás ve skupině, jsou ve vedení často holky, které to zkusily nebo si našly svůj podpůrný systém – například mentorku. Díky tomu získaly odvahu říct si o vyšší místo. Udělaly jsme v rámci naší skupiny workshop na téma rozdílnost platů podle pohlaví, který je v českém marketingu stále hodně vysoký. Pak jsme si sdílely triky, které nám pomohly si říct o větší peníze. Naše komunita je skvělá v tom, že se vzájem‑ ně podporujeme a současně si odkrýváme karty, abychom byly společně silnější.

Kdybych měla ale jít více do hloubky, mají třeba ženy na vedoucích pozicích nějaké vlastnosti, jaké ženy, které si na tu pozici netroufnou, nemají?

Já bych hrozně nerada generalizovala. Škodí nám to. Každý má jiný příběh, jak se dostal nahoru, a to je zajímavé sledovat. Jsou holky, které si našly ve firmě sponzora, a ten je vytáhl, jsou holky, co byly ve správný čas na správném místě. Co se dá ale říct vždy: nebály se říct ano.

Proč by měly agentury na vyšší pozice dosazovat ženy?

Nemám moc ráda fráze, že ženy jsou empatičtější a tak dále. Jsme stejně dobré jako kluci. Nemá to být postaveno holky versus kluci, ale důležitá je diverzita – společně jsme silnější. Existuje studie, která říká, že start‑upy, jež mají ve vedení zastoupené ženy i muže, mají o 63 procent lepší návratnost investic. Studie McKinsey zase říká, že pokud máte ve vedení zastoupené ženy, firma profituje o 15 procent víc, pokud různé národnosti, tak o 35 procent.

Já myslím, že tu není snaha tlačit názor: pojďme dosadit všude jen ženy, ale snažme se obecně vytvořit ve firmách prostředí, kde budou zahrnuté různé národnosti, pohlaví i věkové kategorie.Firmy, které mají diverzitní týmy, jsou o dost inovativnější, mají lepší profit. Diverzita je to, o co bychom se měli všichni snažit. Třeba i ve školství, nejen v marketingu. Není to ale jenom otázka pohlaví, diverzita by měla být i co se týče postižení nebo věku. Na českém trhu je třeba skupina lidí 50+ jednou z nejdiskriminovanějších a firmy přichá‑ zejí o hodně tím, že ji ignorují jako zaměstnance.

Co si myslíte o čistě ženských agenturách, mohou mít nějakou výhodu?

Často dostávám otázku, proč do skupiny nepustíme i kluky. Podle mě může cesta k určité rovnosti vést přes „bezpečný pokojíček“, který ženám umožní se nadechnout. Často jsou naše workshopy o tom, že si holka poprvé zkouší přednášet a chce mít ten bezpečný pokojíček, kde si to nejdřív zkusí. Současně to neznamená, že pointa tkví v přístupu „ženy ženám“ – tou pointou je pro mě diverzita. Dostávám často dotaz na to, proč si vytvá‑ říme ženské kluby a komunity. Ale v místech, kde jsem byla, existuje taky spousta mužských klubů, jen je nenazývali mužskými kluby, ale Asociace něčeho.

Ženské agentury jsou tak přirozenou reakcí. To, co můžou tyhle agentury přinést, je nějaký vhled, který v oblasti chybí. V okamžiku, kdy agentura nemá v týmu holku, bude jen velmi těžko dělat kampaně na ženské produkty, jako jsou třeba vložky. Bude to vypadat komicky. Holky, které zakládají svoje agentury, tím možná ukazují, že je to nedostatek vhledu a empatie vůči nějaké zákaznické skupině. Nedostatek respektu vůči světu, který je už myšlenkově jinde. Možná je ta motivace jiná, nechci to soudit.

V jistém smyslu, to tak může být jen určitá vývojová fáze, něco jako když se v módě vytvoří kolekce pro plus size holky. To by ale mělo fungovat jen na přechodné období a taková kolekce by později měla být součástí základního sortimentu. Stejně jako bude diverzita přirozeným základem týmů.