Toman Design vytvořil vizuální identitu Muzea mobilních telefonů

Historie mobilních telefonů už má skoro 40 let, vzniká jejich první muzeum. Jeho design vytvořilo známé české studio.

V úterý 23. listopadu se v Londýně otevřelo první Muzeum mobilních telefonů (Mobile Phone Museum; MPM) na světě. Zatím bude fungovat ve virtuální podobě, v níž nabídne návštěvníkům informace o stovkách exponátů, a to od roku 1984 do současnosti. U zrodu muzea stály také české firmy a rovněž české investice.

Nápad starý jen dva roky
„Pro listopadové uvedení na trh je naším cílem mít 500 z 2000 telefonů velice kvalitně vyfotografovaných a podpořených rozsáhlým popisem. Přidáváme také videa, například různé reklamy, a další podpůrné informace, jako jsou originální technické listy nebo zajímavé články,“ říká na úvod Ben Wood, spoluiniciátor a spoluzakladatel muzea, který současně působí jako šéf analytiků ve společnosti CCS Insight a jenž mobilní telefony sbírá už přes 25 let.

Myšlenka na založení muzea vznikla asi před dvěma lety. „Tehdy jsem si na LinkedInu všiml postu Bena Wooda, známého britského analytika technologií, že buduje sbírku mobilů, tak jsem mu dal svou sbírku asi 200 kusů telefonů HTC,“ říká Kamil Vacek, expert na telco, který vybudoval mezinárodní společnost TCCM, a pokračuje: „Potkali jsme se v Londýně a společně se domluvili na vizi globálního a digitálního muzea, které bude mapovat celou epochu pro příští generace.“

Základem muzejní sbírky jsou telefony Bena Wooda a Matta Chatterleye, který dlouhodobě působí v managementu British Telecom, další část sbírky tvoří dary od stovek soukromých osob a současně probíhá cílené dokupování chybějících kousků (více viz rozhovor níže). V září se muzeu rovněž podařilo domluvit sponzorské partnerství se společností Vodafone, a tak má pro případné rozšiřovaní a další digitalizaci sbírky na pět let finanční jistotu.

Ben Wood:
„Na počátku byly náklady větší, zahrnovaly například návrh identity značky i webových stránek studiem Toman Design, a rovněž stavbu celého webu, kterou provedl český Code8. Spolupráce s oběma byla skvělá. Měli jsme štěstí, že nás finančně podpořil Kamil Vacek, který se pro projekt nadchl a podporoval nás v tom, abychom vše rozjeli. Fantastická byla také spolupráce s českými technologickými společnostmi, které na projektu odvedly opravdu skvělou práci.“

Vše stojí na webu
Pro vytvoření vizuální identity si muzeum vybralo české studio Toman Design. „Se studiem spolupracujeme dlouhodobě. Největším úspěchem byl asi design krabičky pro dětské hodinky Aiko, který získal v roce 2018 cenu na Pentawards v New Yorku,“ říká Kamil Vacek.

I vzhledem k tomu, že MPM zatím funguje jen v internetovém prostředí, stojí vizuální identita hlavně na logotypu a designu webu. „Společně s tím jsme vytvořili i design plakátů vybraných modelů, merchandising a koncept fyzických výstavních panelů. Ty snad najdou uplatnění s budoucími fyzickými výstavami,“ uvádí Lukáš Müller, art director studia
Toman Design.

Logotyp tvoří hexagon, který symbolizuje imaginární 3D předmět (sim karta, telefon, krabici atd.), ale i prostor, platformu prozobrazení dalšího obsahu a informací.

„Jednou z volnějších inspirací byl magický hranol z filmu Stanleyho Kubricka 2001: Vesmírná odysea. V případě MPM je oním magickým hranolem kus hardwaru — mobilní telefon,“ vysvětluje grafický designer Tibor Vizi a dodává, že základním stavebním prvkem je vedle loga font Galano Grotesque, jehož autorem je německý typograf René Bieder. „Jedná se o geometrický grotesk, který tvarově odkazuje k písmům jako Futura nebo Avenir. Jeho minimalistická forma dobře koresponduje jak s logotypem, tak s úsporným designem webu,“ doplňuje Tibor Vizi.

Pokud jde o barevnost, webu dominuje neutrální bílo­‑šedá kombinace doplněná o výraznou fialovou barvu určenou pro aktivní prvky. Lomy v logu se uměřeně propisují i do dalších detailů na webu: rámečku kolem obrazovky, podtrhávání aktivních prvků nebo menu.

Zábavný začátek
„V první fázi jsme si dělali důkladné rešerše designu a rozvržení obdobných projektů. Líbil se nám čistý, na design zaměřený web společnosti Vitra, ale třeba i online muzeum automobilky Citroën. Ta na svém webu provede návštěvníka stoletou historií a seznámí ho s ikonickými designy aut včetně zvuku jejich klaksonů,“ vrací se zpět na začátek návrhu vizuální identity Lukáš Müller.

Hned v první fázi studio také řešilo, které informace či další obsah může vedle samotných modelů telefonů nejlépe doplnit. Některé z nápadů, jako třeba telefony použité ve filmech, se klientovi líbily, a tak jsou na stránkách také využity.

Podle Lukáše Müllera byla počáteční fáze projektu asi jednou z nejzábavnějších. „Téma historie mobilních telefonů ve studiu totiž silně rezonovalo. Každý si tak rád zavzpomínal, jakou měl první nokii, jaký systém na tlačítkových telefonech byl nejvychytanější, jaké byly nejlepší hry nebo jaký konkrétní model používal Keanu Reeves v Matrixu. A vzhledem k tomu, že práce na projektu probíhaly během covidového lockdownu, uskutečnila se většina studiové komunikace stylově — telefonem.“

Vychytávky na konec
Práce na vizuálním stylu byla po výběru varianty vizuální identity rychlá a bez větších úprav. Oproti tomu práce na samotném webu se protáhla. Souběžně s designem totiž vznikal i obsah, přibývala funkcionalita a několikrát se muselo vše synchronizovat.

„Více než detaily ve vizuálním systému jsme tak nakonec řešili, jak některé informace na webu vizualizovat. V závěru jsme také přidali pár vychytávek, jako třeba načítání aktuálního počtu modelů historickým pixelovým fontem nebo ‚preloader‘ ve formě ikony signálu,“ uzavírá Lukáš Müller příběh o vzniku vizuální identity Muzea mobilních telefonů (mobilephonemuseum.com).

Vznikala od jara roku 2020, s přestávkami trvala do letošního listopadu a vedle Lukáše Müllera a Petra Bláhy, kteří měli na starosti design webu, se na tvorbě vizuální identity podíleli také Jiří Toman (art direkce a vedení projektu) a Tibor Vizi (vizuální styl, logotyp).