75 procent české populace si myslí, že se intenzita a množství dezinformací v České republice zvyšuje. Většina lidí rovněž souhlasí s názorem, že sociální sítě záměrně zesilují a zviditelňují emocionální a zároveň lživé příspěvky. Podle čtvrtiny populace pak ústavně zaručená svoboda slova znamená také to, že politici či média mohou vědomě lhát. Ukázal to výzkum agentury Ipsos, který byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) na reprezentativním vzorku české populace starší 18 let.

Na přelomu dubna a května byla realizována již druhá vlna výzkumu, která se zaměřovala na názory české populace týkající se dezinformací i informační války v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Ve stejném čase byl tento výzkum realizován i na Slovensku, což umožňuje relevantní srovnání názorů populací obou zemí.

Dezinformací ve veřejném prostoru přibývá

Populace obou zemí se shoduje na tom, že se zvyšuje intenzita a množství dezinformací v jejich zemi. Souhlasí s tím 75 procent Čechů a 80 procent Slováků. Pouze 3 procenta české populace uvádí, že se naopak intenzita a množství dezinformací snižuje.

Reakce na dezinformace na sociálních sítích

Pokud lidé narazí na dezinformaci o válce na Ukrajině na sociálních sítích, kterou jsou schopni rozeznat, nejčastěji na ni nijak nereagují (36 % Čechů a 43 % Slováků), 22 procent obyvatel v České republice upozorní své okolí, že jde o dezinformaci, pouze 3 procenta však aktivně napíšou opravu dezinformace na vlastní sociální síti.

71 procent Čechů a 79 procent Slováků má pocit, že sociální sítě záměrně zviditelňují a zesilují emocionální a zároveň lživé příspěvky. V České republice jsou o tomto nejvíce přesvědčeni lidé ve věku 30-39 let, nejméně pak věková skupina 50-59 let.

Informační válka jako záminka vlád k omezování svobody slova

Oproti minulému měsíci v České republice vzrostl o pět procentních bodů počet těch, kteří mají pocit, že informační válka spojená s konfliktem na Ukrajině je pouze záminkou západních vlád k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Tento názor má nyní 20 procent české populace, zatímco na Slovensku si toto myslí 3 z 10 Slováků, stejně jako tomu bylo v minulém měsíci. Že je Česká republika součástí informační války, kterou vede Ruská federace vůči západním zemím, si častěji myslí lidé s vysokoškolským vzděláním a věková skupina obyvatel mezi 18-39 lety.

Vnímání ústavně zaručené svobody projevu

Výzkum se kromě tématu dezinformací zaměřil rovněž na to, jak populace obou zemí vnímá pojem ústavně zaručená svoboda projevu. Dvě třetiny Čechů souhlasí s tím, že stát nesmí – s výjimkou trestných činů – postihovat, co si lidé myslí, říkají nebo publikují. 25 pocent české populace pak souhlasí s výrokem, že ústavně zaručená svoboda projevu znamená i to, že politici mohou při veřejných projevech vědomě lhát. Podobné procento (24 %) pak uvádí, že zpravodajská média mohou vědomě zveřejňovat nepravdivé informace.

„Existuje zde významná skupina obyvatel, která považuje za naplnění principu ústavně zaručené svobody projevu rovněž to, že oni sami, politici či média mohou vědomě zveřejňovat informace, o kterých ví, že se nezakládají na pravdě. Na Slovensku jsou tato čísla ještě o něco větší, tam je schopna v tomto duchu tolerovat lhaní politiků necelá třetina populace,“ uvádí Michal Kormaňák, analytik výzkumné agentury Ipsos.

Se zveřejňováním vědomě nepravdivých informací v kontextu ústavně zaručené svobody projevu mají v obou zemích větší problém lidé s vysokoškolským vzděláním.

Výzkum byl realizován 30.4. – 5.5. 2022 na reprezentativním vzorku internetové populace ČR a SR starší 18 let. Celkem se ho zúčastnilo 1026 respondentů v České republice a 1029 respondentů na Slovensku. Nástrojem sběru dat byly Ipsos online panely Populace.cz a Populacia.sk. Výzkum byl realizován ve spolupráci se středoevropským výzkumným konsorciem Central European Digital Media Observatory (CEDMO) a jednalo se o již druhou vlnu na stejné téma. První vlna byla realizována ve dnech 31.3. – 6.4. 2022