Česko je teď na žebříčku Reportérů bez hranic (RSF) dvacáté, nachází se mezi Kanadou a Lucemburskem. Loni na tom bylo výrazně hůře. Obsadilo 40. příčku. Celkově se ale situace ve světě z pohledu svobody médií dramaticky zhoršila, o čemž vypovídá i globální propad World Press Freedom Indexu.

Reportéři bez hranic (RSF) jako hlavní rizika pro svobodu médií v Česku uvádějí i nadále vysokou koncentraci vlastnictví médií v rukou ekonomicky silných hráčů a politické tlaky na veřejnoprávní média.

Hůře než Česko dopadly v aktuálním hodnocení státy jako například Belgie, Francie či Velká Británie. Slovensko zlepšilo svou pozici z 35. na 27. místo. Nepěkná je naopak vizitka Polska (66. místo).

Celkem sleduje index 180 zemí. Svobodu tisku posuzuje nově optikou pěti kritérií: politika, právní rámec, ekonomický kontext, sociálně kulturní kontext a bezpečnost. V aktuálně publikovaném indexu byl bohužel rekordní počet států klasifikován jako „very bad“ z pohledu svobody tisku, přibylo dvanáct nových států s touto klasifikací. Na samém chvostu indexu jsou Irán, Eritrea a Severní Korea. Rusko se aktuálně nachází na 155 příčce (předtím 150.), přičemž zpráva RSF upozorňuje na propagandistickou válku, kterou vede vůči demokratickému světu. Žebříček naopak vedou Norsko, Dánsko a Švédsko.

Už dvacátý World Press Freedom Index upozorňuje zejména na polarizaci způsobenou informačním chaosem ve smyslu mediální polarizace, která pohání rozkol uvnitř států i na mezinárodní úrovni.

Rebecca Vincent, ředitelka provozu a kampaní z RSF, k tomu říká: „S rozšířením názorových a dezinformačních médií, jejichž vliv jen umocňují sociální sítě, roste rozdělení a polarizace uvnitř demokratických společností.“

Samotní autoři indexu nabádají k opatrnosti při srovnávání loňských a letošních dat s ohledem na úpravu metodologie. Sběr dat probíhal do konce ledna 2022. Ve státech, kde došlo k eskalaci událostí, pokračoval ještě i poté.