Autor bestselleru: Retail je jako hudba

6. 4. 2022 13:04

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Retail se v současnosti od základů mění. Zároveň i celá naše společnost má mnoho problémů k řešení. Nejlepší strategií, jak si poradit se současnými výzvami počínaje transformací ekonomiky přes pandemii až po klimatickou změnu, je podle profesora Viktora Mayer‑Schoenbergera více využívat „rámování“ (framing), kognitivní superschopnost vlastní nám všem. Jen lidé totiž dokáží uvažovat v myšlenkových modelech a „vysnít“ si tak různé scénáře vývoje. Díky tomu obohatíme naše rozhodování o nové možnosti a máme větší šanci, že vybereme tu správnou, je přesvědčen Mayer‑Schoenberger, který byl hlavním spíkrem na letošní konferenci Retail Summit.

Vaše poslední kniha, jíž jste spoluautorem spolu s Kennethem Cukierem a Francisem de Véricourtem, s názvem Framers, hovoří o lidských superschopnostech. Které to jsou a jak je můžeme využít v dnešním světě?

Kniha se zaměřuje na proces rozhodování. Mnohdy se domníváme, že tajemství velkých úspěšných manažerů, inovátorů a lídrů spočívá v tom, že si umějí správně zvolit ze dvou či tří možností. Jenže ono daleko složitější, než si vybírat z konvenčních možností, je přijít s nějakými lepšími alternativami. A k této schopnosti mohou lidé právě dospět s pomocí „kognitivního rámování“. Je to v podstatě takové snění s omezením. Je to také něco, čeho nejsou počítače vůbec schopny. Takové snění vyžaduje soustředění a schopnosti, ale pokud se to podaří, je to velmi silný nástroj.

Mohou být diktátoři, jako je například ruský prezident Putin, velmi úspěšní při využívání strategií rámování, respektive „framingu“?

Často jsou právě diktátoři pravým opakem. Jsou jakoby „zaseknutí“ v kognitivním rámci a pohlížejí na něj jako na něco daleko těsnějšího a méně flexibilního než by bylo vhodné. Vezměte si Putina. Alespoň navenek to vypadá, že on zkrátka nevidí dost možností, jak ukončit válku a zároveň si zachovat tvář, přestože by to teď bylo to nejlepší řešení. Měl by strávit daleko více času přemýšlením o alternativní realitě, ve které by ulevil sobě i své zemi. On ale místo toho napírá dvojnásob sil do strategie, která nefunguje. Je jako gambler, který po každé prohře jen ještě znásobí své úsilí, a zase prohraje, a tak se to opakuje pořád dokola. Lidé, kteří jsou ve využívání rámců opravdu dobří, znají sílu zapojení kontrafaktuálního myšlení (Pozn.: Tendence představovat si, promýšlet a interpretovat nerealizované
důsledky a alternativní varianty chování či jednání.), tedy například kladení si otázek, co by bylo, kdyby…

Jako lidstvo disponujeme všemi různými vědeckými poznatky, vaši knihu nevyjímaje. Jak je možné, že vždy opakujeme tytéž chyby a žijeme, dalo by se říct, v historických cyklech, kdy se opakují období válek, míru a poučení, a opět válek a střetnutí geopolitických celků, jako nyní můžeme pozorovat například po ruské invazi na Ukrajinu a možnou snahu obnovit „ruské impérium“?

Kognitivní výzkum, který zachycujeme v naší knize a týká se lidské schopnosti „rámovat“, je ve skutečnosti poměrně čerstvá věc. Faktem je, že už moc dlouho se vědecké přednášky a kurzy na školách managementu vztahující se k rozhodovacím procesům zabývají tím, jak vyhodnocovat situace a vybrat si lepší ze dvou nabízených alternativ. Přitom se měly už dávno spíše zaměřovat na to, jak vůbec dát vzniknout širší škále variant, ze kterých si následně vybíráme. A co je klíčové: každý může být dobrým „framerem“, není k tomu potřeba být „superjedincem“ či „superčlověkem“. Teď právě nastává ten čas, abychom začali využívat naši superschopnost, kterou disponujeme všichni, abychom dokázali ten
nekončící koloběh prolomit.

Pandemie byla jistě „arénou“ pro různé pozitivní i negativní příklady „rámování“. Můžete se o ně podělit skrze vaši perspektivu?

Nejprve pandemie ukázala, že instituce a orgány, které rozhodovaly a disponovaly úplně identickými daty, mohou dojít k velmi odlišným závěrům. Tak například Nový Zéland nařídil lockdown v březnu 2020, když připodobnil covid ke smrtícímu viru SARS, který zaútočil dvě dekády nazpět. Na druhou stranu ve Spojeném království covid přirovnali k jiným koronavirovým onemocněním jako je klasická rýma a pojali to v duchu tradičního hesla „keep calm and carry on“ (Pozn.: Zachovejte klid a pokračujte. Jedná se o propagandistický plakát, který vytvořilo britské ministerstvo informací v červenci 1939, a jímž reagovalo na hrozbu války s Německem a bombardování měst). Dva měsíce na to byl Nový Zéland úplně bez viru a Británie hlásila nejvíce úmrtí od začátku pandemie.

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním čísle MAM.

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Tomáš Kopsa

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.