Odpolední blok na FM: Média v časech covidu a dezinformací

Jak bojovat proti dezinformacím a lépe chránit novináře? Jaké změny přinesl covid, které už s námi pravděpodobně zůstanou? A nepřinese příval fake news nakonec obrat v konzumaci médií a pochopení na straně čtenářů, že za kvalitní a ověřené zprávy se platit musí?

Odpolední blok na hlavní stagi Forum Media věnující se především oblasti médií zahájila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Ve svém vystoupení se zaměřila hlavně na nutnost lepší ochrany novinářů, neboť výhružky a útoky proti nim stoupají nejen na celém světě ale také v Evropě. Zmínila například maltskou novinářku Daphne Caruanaovou Galiziovou, která byla zavražděna na Maltě v roce 2017, stejně jako slovenský novinář Ján Kuciak v únoru 2018.

V příštím roce chce představit Media Freedom Act, nařízení o svobodě médií. Členské státy by měly podle ní přijmout opatření, aby ochranu posílily a novináři byli lépe chráněni. „Média mají podobnou ochranu jako výrobci ponožek nebo skříní. Mají plnit zásadní roli v demokracii a jejich ochrana je nedostačující. Po zveřejnění Pandora Papers jsou ve větším nebezpečí. Nejde jen o fyzické útoky, rostou i právní spory vůči novinářům, kteří na nekalosti upozorňují,“ uvedla Jourová. EU by se měla zaměřit také na boj proti dezinformacím a uvést nástroje, které neohrozí svobodu slova, ale budou proti fake news bojovat.

Na téma fake news dále vystoupil Juan Seňor, prezident Innovation Media Consulting z velké Británie. Podle něj naopak fake news pomohou zachránit novinařinu. Během pandemie lidé přestali sbírat informace primárně z Facebooku a naučili se chodit na zpravodajské weby, aby měli skutečně nezkreslené informace. “Dříve sociálním sítím slepě věřili ,ale dochází ke změně ve spotřebě médií. Nyní si informace ze sociálních sítích stále více ověřují. Lži a fake news budou v budoucnosti zadarmo, kdo bude chtít znát fakta a pravdu bude si za zprávy platit,“ řekl Seňor. Podle něj dojde k podobnému efektu jako v případě hudby a rozvoje Spotify či filmového průmyslu a Netflixu. Na Západě je už 67 procent kvalitních mediálních domů za paywallem. Lidé jsou pod tlakem toxických zpráv a obsahu, který na ně odevšad útočí. Z novinářů se postupně stávají garanti ověřených zpráv.

“Média by měla prodávat ne reklamy ale žurnalistiku jako takovou. Byznys model založený ne velkém objemu je u konce. Od čtenářů je třeba získat data nebo dolary. Kdo to nechápe nebo neumí tak brzy skončí. Nepotřebujete více návštěvníků na stránkách, ale více platících. Je to jako kdyby stály stovky lidí před restaurací, ale nikdo si vevnitř neobjednal…Zůstat free se stává velmi drahou záležitostí,“ dodal Seňor. Podle studie Deloitte budou mít lidé v rozvinutých zemích do konce roku 2022 až čtyři předplatné.

Ohledně výzev, které přinesl covid veřejnoprávním médiím promluvil na hlavní stagi také generální ředitel české televize Petr Dvořák a  generální ředitel rakouské ORF Alexander Wrabetz. Vyzdvihli zejména nárůsty sledovanosti, které přímo souvisejí s vysokou mírou důvěry u veřejnosti. “Média vytvářejí jeden ze základních pilířů fungující společnosti. V zemích, kde jsou silná veřejnoprávní média, krajina funguje lépe jako celek, je větší důvěra v instituce a větší stabilita a odolnost proti extremismu,“ uvedl Dvořák.

Podobně jako je v ČR nejdůvěryhodnějším médiem Česká televize je na tom v Rakousku právě ORF, výzvu vidí hlavně v nástupu sociálních sítí a především streamingových platforem. „Sociální média si berou stále větší pozornost publika, produkují výborný obsah, ale zároveň vysávají talenty z mediálního průmyslu a ukusují si stále větší koláč z digitální reklamy. Téměř 90 procent digitálních tržeb jde do rukou Big tech společností a na rakouskou scénu zbývá jen desetina,“ řekl Wrabetz. Počet předplatitelů streamingových služeb vzrostl loni o 40 procent. Podle něj pandemie zesílila nástup streamingových společností. Ve věkové skupině 14-29 let využívá streaming 48 procent lidí, což je stejně jako u klasické televize. Před pěti lety jich bylo sotva deset procent. „Od tradičního vysílatele je třeba se posunout k platformě pro veřejnou službu,“ uzavřel Wrabetz.