Do tří let nám bude chybět 300 lidí

Poslední roky průběžně inzerujeme i prostřednictvím kampaní zhruba stovku míst, říká Erika Kohoutová z Eurovie

Jaký máte plán náborových kampaní?

Ty hlavní spouštíme ze začátku roku. Potom máme menší podle potřeb jednotlivých závodů. Nejtěžší je pro nás situace asi na Karlovarsku a Ústecku — lidé odcházejí do Německa, mladí se po studiích nevracejí zpět. Letošní velká kampaň „Staň se součástí mise“ běžela od ledna do dubna v rámci prvního PPP projektu v České republice na dálnici D4. Měla skoro tři miliony zhlédnutí, pracovali jsme na ní s marketingovým oddělením a naší PR agenturou Bison & Rose. Zvolili jsme lehce odvážnější, skoro až kosmické, vizuály. Šli jsme trochu netradiční cestou, za což jsem ráda. V podobných kampaních vidím dlouhodobý přesah, pomáhá Eurovii jako značce. Zájemci o místo si na nás mohou vzpomenout
i po letech.

Během pandemie jste zkoušeli i virtuální nábory, budete v nich pokračovat?

Zkusili jsme veletrhy s avatary, ale to anonymní prostředí je náročnější pro nás i pro studenty. Osobní setkávání se těžko nahradí a věříme, že se k němu vrátí i pořadatelé. Veletrhy jsou většinou na jaře, ale VUT by měla mít jeden na podzim. Doufáme, že se ho zúčastníme osobně.

Nějaké prvky gamifikace nezapojíte?

Určité prvky máme třeba ve školení na bezpečnost práce. Není to akční hra, oblékáte správné ochranné pomůcky virtuálnímu pracovníkovi, posíláte ho na stavbu a z pohledu BOZP kontrolujete, co je tam dobře či špatně. Není to soutěž, pořád je tam třeba školitele, ale je to efektivnější než třeba jen pročítání formulářů.

Začali jste též více řešit otázku psychického zdraví a pohody zaměstnanců?

Aktuálně jsme spustili možnost psychoterapeutické poradny pro zaměstnance. Ten více než rok s pandemií byl náročný jak z hlediska zaměstnání, tak v osobní rovině. Je to v podstatě formou benefitu, řešené anonymně. Pro spolupráci jsme vypsali poptávku a asi ze tří nabídek jsme vybrali platformu Terap.io. Cenově si byly všechny podobné, u nich nám vyhovovala nabídka na míru přizpůsobeného administrativního zázemí zdarma.

Mají o to lidé zájem?

Neplánujeme nějaké hluboké vyhodnocování, abychom někoho neodradili. I kvůli tomu, že v českém prostředí panuje k terapiím určitá skepse, bereme to až jako intimní záležitost, do které se nechceme moc plést. Tu možnost průběžně komunikujeme. Pustili jsme se do toho s tím, že i kdyby to pomohlo třeba jen jednomu kolegovi či kolegyni, vyplatí se to.

Interní komunikace nabrala na důležitosti, rozšiřovali jste ji nějak?

Aktuálně je a asi ještě dlouho bude nejdůležitějším kanálem e‑mail. Samozřejmě ne všichni ho mají, přes 50 procent zaměstnanců jsou dělníci, kteří nepracují s notebooky. V tom případě je úlohou vedoucích předávat informace. Vedle toho máme interní zpravodaj pro každého, takže má náklad 3200 kusů. Když je něco mimořádného, dáváme to vědět i prostřednictvím letáků. Třeba spolu s výplatní páskou, což funguje nejlépe. Online formou jsme dělali i letošní interní průzkum zaměstnanců. Sešlo se nám přes 50 procent reakcí, což je poměrně úspěch, ale propříště zapojíme i papírové dotazníky.

Jak průzkum dopadl?

Oproti předchozímu spokojenost narostla. Zaměstnanecké NPS skóre (Net Promoter Score) jsme dostali z minusu na úroveň plus 34. Svým způsobem pomohla pandemie, protože i v době, kdy se ekonomika dostávala do problémů, stavebnictví pořád fungovalo. Kolegové a kolegyně si začali více vážit stabilního zaměstnání. Zároveň jsme valorizovali mzdy, vypláceli roční odměny.

Celý rozhovor si můžete přečíst ve vydání časopisu Marketing & Media, které vyšlo v pondělí 19. července 2021.