Kromě toho, že podnikání v pohostinství už nikdy nebude jako dřív, zamíchají firmy Dáme jídlo, Wolt a Bolt kartami v českém maloobchodě. Kolik kohoutů zvládne jedno smetiště?

Před českými restauracemi se tvoří fronty kurýrů v modrých, zelených a červených firemních barvách. Už dávno nejezdí jen na kole nebo v rezavějících feliciích. Nezřídka se stává, že vám večeři přiveze mladík v luxusním BMW. Nebo dokonce herec, jehož tvář jste znali z divadla. Rozvážkové služby během koronavirové pandemie raketově rostou, rozšiřují služby, nabírají zaměstnance a umožňují výdělek těm, co přišli o  zaměstnání.

V ČR nyní fungují tři hlavní — Dáme jídlo, Wolt a Bolt Food. Dáme jídlo je z nich nejstarší a dosud největší. V roce 2012 firmu založil podnikatel Tomáš Čupr spolu s investory z Mitonu a Enernu, o tři roky později ji společně s jejím největším konkurentem JídloTeď koupila německá skupina Delivery Hero. Dáme jídlo dnes spolupracuje s více než pěti tisíci partnery ve 170 městech a obcích ČR a zaměstnává více než tři a půl tisíce kurýrů. „V denní špičce zákazníkům doručujeme více než 15 tisíc položek za hodinu,“ řekl MAM výkonný ředitel Dáme jídlo Filip Fingl.

Wolt na český trh vstoupil na podzim 2018 jako prémiová služba, která nechce konkurovat cenovými akcemi, ale kvalitou nabídky i rozvozu. V roce 2014 firmu založil mladý finský podnikatel Miki Kuusi, který je zároveň šéfem platformy Slush, jež propojuje start-upy s investory. Nyní podniká na 23 světových trzích, především v severní a východní Evropě. „V současnosti najdete na Woltu více než 1400 partnerských restaurací a spolupracujeme s několika stovkami kurýrů. Počty objednávek nezveřejňujeme,“ sdělil MAM generální ředitel Wolt Česko Jan Foret. Wolt nyní funguje v Praze, Brně, Olomouci a Ostravě.

Estonský Bolt rozjel rozvážku jídel v ČR loni v dubnu během první vlny pandemie. Společnost vznikla v roce 2013 jako alternativní taxislužba s názvem Taxify, která na českém trhu působila od roku 2015. „Spuštěním služby jsme reagovali na pokles počtu jízd realizovaných přes aplikaci Bolt. Tímto krokem jsme se snažili partnerským řidičům zajistit jiný zdroj příjmu,“ řekl MAM country manažer Bolt Food ČR Marek Maxa. Nyní spolupracuje s téměř osmi sty podniky, počty kurýrů a objednávek Maxa nechce komentovat.

Slevové harakiri

Také Uber u nás ještě loni zajišťoval rozvážku jídla. Jeho služba Uber Eats (u nás od léta 2018) ovšem dva měsíce po vstupu Boltu na český trh skončila. Estonský startup totiž chvíli předtím získal výhodnou půjčku ve výši 1,26 miliardy korun od Evropské investiční banky, která měla především podpořit jeho konkurenceschopnost vůči americkému Uberu, a tento účel evidentně splnila. Bolt si díky finanční injekci mohl dovolit nepředstavitelné slevové kousky, aby získal nové zákazníky.

Z toho pak vznikaly tak bizarní situace, jako když si kurýr Woltu, sedě ve svém voze před bistrem, objednal kebab z onoho podniku od Boltu, místo toho, aby udělal dva kroky a koupil si jej sám. Bylo to totiž levnější. (To se opravdu stalo!). Cena minimální objednávky se od té doby zvýšila, cena za dopravu ale u Boltu stále zůstává nejnižší a akce vymýšlí i pro restaurace: „V rámci mimořádných opatření za restaurace hradíme část 40procentní slevy, která je zákazníkům poskytována. Věříme, že se nám tak podaří co nejvíce zvýšit počet objednávek,“ odpovídá MAM Marek Maxa a přiznává, že během této akce je provoz ztrátový. „Doufáme, že se nám tato investice vrátí a restaurace budou Bolt Food využívat i v budoucnu, neboť vidí, že se jim snažíme co nejvíce pomoci,“ vysvětluje motivaci k tomuto kroku. Podle Maxy může na českém trhu vedle sebe koexistovat více hráčů a každý z nich může oslovit jiné skupiny zákazníků.

Celý článek si můžete přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 15. února 2021. Předplatit si ho můžete zde.