Vynahraďte mi to! Vyzývá Louis Vuitton v kampani všechny „normální“

Umělecký ředitel Louis Vuitton Virgil Abloh divákům v rámci představení kolekce podzim/zima naservíroval místo živé přehlídky virtuální oslavu jinakosti.

Patnáctiminutovým filmem provází diváky hlas básníka a rapera Saula Staceyho Williamse stejně jako Kaia-Isaiaha Jamala (aktivista a básník, identifikuje se jako genderqueer) a Yasiina Beye (dříve známého jako Mos Def).

Přehlídka s názvem „Zvláštní kontrast, dokonalé světlo“ se odehrává v magickém prostoru inspirovaném prací Ludwiga Miese van der Roheho, konkrétně jeho Barcelonským pavilonem (1929). Tvůrci filmu i celé kolekce se nechali inspirovat osobností Jamese Arthura Baldwina (1924-1987), amerického spisovatele a dramatika a bojovníka za občanská práva. Ten sice prožil značnou část života v Evropě i v jiných zemích světa, ale v Americe byl občansky aktivní, v roce 1963 se například účastnil pochodu společně s Martinem Lutherem Kingem, Jr. Právě zkušenosti z emigrace zaznamenané v eseji „Cizinec ve vesnici“ (1953) se podle tvůrců odrážejí v jednotlivých modelech.

Na začátku spotu Williams kráčí zasněženou švýcarskou krajinou (v outfitu trochu jako Benicio Del Toro ve filmu Podfu(c)k), přemítá nad identitou určovanou barvou pleti a recituje:

„V této bílé divočině
je konstrukt čistoty
hmatatelný na každém roku.
Důkazy, které schraňuji
Slunce schované v každém výdechu…“

Z volné krajiny Williams přechází do městského prostoru, lidé zde bloudí z místa na místo, stále dokola, a voice-over pokračuje: „Jako děti máme sny a touhy přiřazené k archetypům: umělec, prodavač, architekt, tulák… předsudky nevědomky vštěpované do naší kolektivní psyché zastaralými společenskými normami….“

„Vynahraďte mi to!“, říká Williams. „Vynahraďte mi to!“ „Vynahraďte mi to!“ Zaklíná a vzývá umělce, bohy, krále, královny…: „Ve jménu Robesona, Hurstona, syna božího, Achnatona, Hatšepsut, Černonožců, Heleny, Lenona, Kahlo, Kálí, Tří Marií, Tary, Lilith, Whitmana, Baldwina, Ginsberga, Kaufmana, Lumumba, Ghándího…. Těch, kteří shořeli, těch, kteří stále hoří i bezpočtu nejmenovaných,“ cituje ze své básně „Coded Language“ Williams.

Symbolika je schovaná i v obraze, barvách a v některých detailech jako jsou nárameníky odkazující k označování vězňů v koncentračních táborech.