Silvestrovským programem odstartovalo na přelomu let 1955 a 1956 své vysílání ostravské televizní studio (TSO) – nejstarší regionální studio ČT. O jeho vzniku se začalo mluvit již po válce, definitivně o výstavbě rozhodla tehdejší vláda o devět let později. Zatímco v začátcích se tvorba studia vyznačovala především publicistikou, dnes vytváří žánrově různorodé projekty, od zpravodajství, přes dokumenty až po hranou a dětskou tvorbu. Česká televize připomene výročí tematickým programem, a to od čtvrtka 14. ledna. Zahájí přímým přenosem Janáčkovy filharmonie.

„Televizní studio Ostrava představuje nedílnou součást vysílání České a dříve Československé televize. Jeho stěžejním přínosem je pokrytí všech významných regionálních událostí a jejich zprostředkování divákům po celé republice, a to především ve vysílání zpravodajské stanice ČT24,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Ostravské studio do vysílání České televize ale významně přispívá rovněž investigativní publicistikou, zábavní i hranou tvorbou, a to včetně vánočních pohádek a oblíbených seriálů jakými jsou třeba Zkáza Dejvického divadla nebo minisérie Spravedlnost.“

Úvahy o televizi v Ostravě se zrodily po válce

Ostrava byla po Praze prvním městem, ve kterém vzniklo vlastní studio Československé televize. O možnosti regionálního studia se začalo mluvit již po druhé světové válce. Důležitou roli sehrál rozvinutý těžký průmysl stěžejní pro tehdejší režim a potřeba pracovní síly. Aby vláda do Ostravy nalákala nové pracovníky, nařídila v lednu 1954 vznik místního vysílače pro příjem pražského televizního signálu. Jeho propojení se ovšem nepodařilo včas dokončit, a proto se nadšení technici rozhodli, že vysílání zprovozní vznikem vlastního televizního studia.

Jen v průběhu prvního roku bylo ze studia odvysíláno 140 celovečerních hraných filmů, 34 pohádkových příběhů, 54 dokumentárních a publicistických relací, 27 pásem poezie a ukázek z místního divadla a 29 estrád, inscenací, oper, operet či zpravodajských měsíčníků. Ještě téhož roku došlo k původně plánovanému technickému propojení mezi Ostravou a Prahou, což umožnilo vzájemnou výměnu pořadů a tím i rozšíření televizního programu. Úspěch vysílání byl natolik významný, že představoval inspiraci pro vznik i dalších studií, v Brně a Košicích.

Vůbec první regionální studio Československé televize od počátku věnovalo prostor reálným problémům tehdejší společnosti a lidem, kterých se týkaly. Pro komplex pořadů natočených od konce padesátých do konce šedesátých let se vžilo souhrnné označení „ostravská televizní publicistická škola“. Mezi její hlavní představitele patřili scenárista Jan Neuls nebo režisér František Mudra, kteří stáli za vznikem významných relací, jakými byly Ostravské vteřiny, Lovy beze zbraní nebo Negordický uzel, zachycující pestrost i problematičnost regionu.

Z několika desítek k šesti tisícům m²

Jako první diváky ostravského vysílání Československé televize přivítala 31. prosince 1955 v půl osmé večer hlasatelka Eva Mudrová (dříve Kunertová). „Když se blížil prosinec pětapadesátého roku, tak mě coby rozhlasovou hlasatelku požádali, abych ve vysílání přečetla úvodní hlášení. Brala jsem to tehdy tak, že je to jako na mikrofon v rozhlase, akorát mě bude vidět,“ vzpomíná Eva Mudrová a dodává: „Televize tehdy sídlila na kopci nad městem, na vysílači na Bobrovníkách. Tam se nacházelo malé studio šest krát pět metrů, ve kterém bylo kvůli světlům snad padesát stupňů, a jedna vysloužilá kamera z Prahy.“

Od té doby prošlo Televizní studio Ostrava kompletní proměnou a prvotních několik desítek metrů čtverečních se rozšířilo na bezmála šest tisíc. Dnes sídlí hlavní budova studia v bývalém Divadle Petra Bezruče v centru Ostravy, kde disponuje dvěma studii. Třetí, zejména pro prostorově náročnější pořady, se pak nachází mimo centrum, v Ostravě-Radvanicích. Ostravské studio disponuje celkem 250 stálými zaměstnanci.

Ostravské formáty

Kromě zpravodajského obsahu vytváří ostravské studio řadu pravidelných pořadů jako jsou Bydlet jako…, Dobré ráno nebo Sama doma (vždy jednou za 14 dní). Stojí také za vznikem sérií Doktor Martin, Stockholmský syndrom, Zkáza Dejvického divadla, Herec nebo za Českými lvy oceněnými seriály Dabing Street a Spravedlnost. K tvorbě studia neodmyslitelně patří také dětská produkce (Bludiště, DějePIC!, Draci v hrnci) a dokumentární tvorba (Infiltrace, Modrá krev).

V současnosti studio dokončuje natáčení nového kriminálního seriálu Radima Špačka Stíny v mlze. Ve dvanácti bezmála hodinových dílech se divákům v hlavních rolích představí Petra Špalková, Jiří Vyorálek, Jaroslav Plesl nebo Miroslav Hanuš.

Výročí oslaví studio na obrazovce i online

V rámci oslav výročí regionálního studia odvysílá ve čtvrtek 14. ledna program ČT art v přímý přenos Novoročního koncertu Janáčkovy filharmonie Ostrava. Následující víkend uvede také koncerty Jaromíra Nohavici a Marie Rottrové nebo inscenaci Pestré vrstvy.

Stanice ČT2 pak v premiéře představí originální trikový koprodukční Cesta do nemožna, a to v sobotu 16. ledna od dvaceti hodin.

Třetí lednový víkend divákům Dvojka nabídne rovněž průřez úspěšnými pořady, které na severu Moravy vznikly – snímky Nespavost či Ženy, které nenávidí muže, pohádky Čerte, drž se svého kopyta!, Království potoků nebo O králi, hvězdáři, kejklíři a třech muzikantech. Chybět nebude ani vzpomínka na oblíbený pořad To bylo Neváhej a toč! či premiéru epizody televizního fejetonu Postřehy odjinud: Horní Rakousko očima Pavla Poláka.

Víkend s pořady TSO doplní zpravodajské reportáže, soutěž z pětašedesátileté historie studia a výročí připomenou také facebookové podcasty.