Růsty návštěvnosti a příjmů letos provozovatelům biografů pandemie zarazila. S návratem zahraničních premiér se postupně vracejí diváci i inzerce.

Ještě v lednu to vypadalo, že mají kina nakročeno do dalšího rekordního roku. Do hledišť zasedlo více než 1,4 milionu diváků, což bylo takřka o deset procent více než ve stejném období v roce 2019. Tržby meziročně povyskočily o dvanáct procent na více než 210 milionů korun. V únoru se počty diváků i výše tržeb držely na zhruba stejné úrovni jako o měsíc před tím, pak ale kvůli pandemii a především nařízenému nouzovému stavu, jenž kina do poloviny května zavřel úplně, oba ukazatele zamířily dolů.

Nejhorší situace byla v dubnu, kdy biografy suplovala podle Unie filmových distributorů autokina. Pohled na stříbrné plátno ze sedaček automobilů známý hlavně z amerických filmů, si přišlo vyzkoušet lehce přes tři tisíce lidí. Celkové tržby kin díky tomu ve stejný měsíc přesáhly 268 tisíc korun. To je 508krát méně lidí a 829krát méně peněz než v dubnu Taková čísla trh ještě nikdy nezažil. I v době ekonomické krize před dvanácti lety se měsíční tržby kin pohybovaly přinejmenším ve vyšších desítkách milionů korun.

Scény jako ze sci-fi

„Ve zcela nové situaci jsme se ocitli nejen my, potažmo celý kinoinzertní trh, ale víceméně všechny firmy, ať už lokální nebo nadnárodní. Museli jsme společně a flexibilně reagovat na situaci, která připomínala scény ze sci‑fi filmu,“ konstatuje k situaci na trhu Jan Svoboda, sales supervisor manager ve společnosti New Age Advertising, která v Česku zajišťuje reklamu pro síť čtrnácti multikin Cinema City. Vzhledem k tomu, že se celý trh na déle než měsíc prakticky zastavil, přišel čas značných ztrát. Už začátkem dubna Unie filmových distributorů spočítala, že jen měsíční uzavření biografů představuje pro trh celkové ztráty 218 milionů korun. Počítají se do toho neodvedené poplatky pro Státní fond kinematografie (SFKMG) či Ochranný svaz autorský, ztráta na odvodech DPH, pokles tržeb pro distributory převyšující 85 milionů korun a více než stomilionové mínus v případě kin.

Pro kina to znamenalo nástup do drsného šetřícího režimu. „Opatření jsme měli bez‑precedentně drastická. Nastavili jsme krizový systém řízení nákladů provozu na všech úrovních od centrály po jednotlivé pobočky. Zastavili jsme veškeré investice vyjma dvou, které jsme rozjeli ještě před počátkem nouzového stavu a již nešly zakonzervovat,“ přibližuje Jan Bradáč, šéf sítě multiplexů CineStar. „Omezili jsme náklady na provoz — personální, na energie, investice a podobně. Vyjednali jsme s pronajímateli slevy z nájmu podle programu Ministerstva průmyslu a obchodu Covid — nájem,“ dodává také David Horáček, spolumajitel sítě Premiere Cinemas.

Šetřit musí všichna kina. Se situací alespoň částečně pomohl Státní fond kinematografie, který vyhlásil Mimořádnou výzvu propagace kinematografie v kině, jejíž prostředky se dají využít i na samotný provoz. Připraveno bylo 50 milionů korun. Přihlášek přišlo 113, což podle SFKMG představuje zhruba 30 procent tuzemských kin, která ale pokrývají 80 procent trhu. „Pokryta byla celá škála typů kin, od kin z malých měst, hrajících jen několik představení měsíčně, přes velká kina s bohatým programem až po multikina,“ uvádí se ve zprávě fondu k výsledkům výzvy z konce července. Vyhověno bylo všem žádostem a rozděleno bylo takřka 36,8 milionů korun.

Celý článek si můžete přečíst v časopise Marketing & Media, který vychází v pondělí 7. září 2020. Předplatit si ho můžete zde.