„Oba jsme dříve působili v Mafře a už tenkrát jsme říkali, kdybyste ty stanice náhodou chtěli prodávat, dejte nám vědět. Není to velký byznys, ale baví nás a chtěli jsme něco vrátit společnosti,“ říká Šimoník, který je zároveň milovníkem klasické hudby. Rádio Classic proto bylo při koupi prioritní. „Jedině česká klasická hudba má potenciál prorazit ve světě. I proto jsme přejmenovali stanici z generického Classic FM na Classic Praha.“
Říkáte, že jste chtěli něco vrátit společnosti. Stanice jsou tedy v minusu?
Ta rádia se do portfolia Mafry nehodila, protože byla pouze regionální. Několikrát se pokusila získat další frekvence, ale to se nepodařilo. Před prodejem tak byly stanice dlouhodobě podfinancované. To jsme museli změnit. Po dvou letech bychom se ale letos poprvé měli dostat do černých čísel.
Praha je však hodně žádaný region.
Kdyby rádia vysílala třeba v Brně nebo Hradci Králové, tak by jejich situace byla samozřejmě mnohem krutější. Jde ale i o profil stanice. Z inzertního pohledu jsou posluchači Classiku v kategorii A až B a Expresu A až C (manažeři a kvalifikovaní profesionálové – pozn. red.). Nemáme prakticky žádná déčka a éčka (manuální dělníci a lidé s nižším vzděláním – pozn. red.) jako jiné stanice.
Velký trend nyní je propojovat fungování rádií s reklamou na webu a pořádáním eventů.
Inzertní příjmy jsou stále dominantní, eventy se na hospodaření podílí sotva ze čtvrtiny. Praha je i v celosvětovém měřítku přehlcená kulturními akcemi velmi rozdílné kvality. Pro inzerenty je důležitá možnost umístit odkaz i na webu nebo sociálních sítích rádia. Reklamu proto prodáváme v balíčcích, ale tvořit speciální obsah na web se stále nevyplatí.
Zmiňoval jste, že máte se stanicí plány na zahraniční expanzi.
To je spíš taková vize do budoucna. Jsme v nabídce Apple Music, vysíláme po internetu a máme i vlastní aplikaci. Naším vzorem je britské Classic FM. Klasiku tam poslouchá 12 procent lidí a celkově víc než polovina lidí poslouchá rádio na digitálních platformách. U nás je to tak čtvrtina. Zjistili jsme taky, že nemůžeme posluchače vychovávat náročnými skladbami, a nyní máme claim: „Hrajeme největší hity posledních pěti set let“.
Jak vám funguje interní tým na prodávání inzerce?
Existoval už v Mafře a my jsme ho ještě posílili. Nyní tvoří 90 procent našich inzertních příjmů. Dvě největší radiozastupitelství u nás (RadioHouse a Radio United – pozn. red.) se začala chovat hodně agresivně. Přetahují se o podíl na trhu a skupují rádiové stanice. Když majitel nechce prodat, přiškrtí mu příjmy z inzerce a bez vlastního inzertního týmu nemá šanci. Nejvíc u nás inzerují eventy, lokální služby a retail.
Interní tým je ale hodně nákladný.
Největší náklady pro rádio tvoří vysílací a licenční poplatky. Na druhém místě je obchodní tým, ale vyplácí se, dává nám nezávislost a plánujeme ho ještě posílit.
Jan Klápa z Media Investments předpovídal, že na nástup internetu inzertně doplatí rádia ještě víc než print, věříte tomu?
Na objemech z inzerce se to neprojevuje. Ale například Impuls loni ohromě podstřelil ceny s podmínkou, že inzerenti nebudou inzerovat v jiných rádiích. Nejspíš chce vyčistit trh, ale ceny se na bývalou úroveň už nikdy nevrátí. Nás se to naštěstí netýká, ale rádia, která cílí jako Impuls na masu, mají problém.
Posluchači si v rádiích často stěžují na neposlouchatelnou kreativu. Vnímáte to jako problém?
Máme dokonce možnost některé reklamy odmítat. Jak by asi působilo, kdyby po Čajkovském začalo vyřvávat produktové sdělení: Máme banány za 19,90. Vlastním klientům se snažíme v tomhle směru domluvit. Máme tu vlastní studio a zvukaře a reklamy dokážeme vymyslet i natočit interně. Do reklam přes mediální agentury se bohužel sahat nedá.
Jak probíhá spolupráce s televizním kanálem Óčko Expres?
Vlastně jen v rovině hudební dramaturgie. Je to takový relikt z minulosti. Snažili jsme se najít nějaký model inzertní spolupráce, ale žádný smysluplný jsme zatím nenašli.
Nebojíte se, že vám televize bere rádiové posluchače?
Sledovanost kanálu je oproti rádiu mizivá a uvidíme, co s ním Mafra provede. Óčko Gold je vlastně taková televize Impulsu, tak čekáme, jestli Expres nebudou chtít přimknout k nějakému jinému vlastnímu rádiu. Spekulovalo se i o transformaci v nějakou soukromou zpravodajskou televizi.
Posluchači hudebním rádiím obecně vyčítají, že točí neustále stejnou produkci, je to nezbytné?
To není náš případ. Na Evropě 2 občas tvrdí, že zahráli nějaký singl jako první, ale my už jsme ho hráli před půl rokem. Máme výborného hudebního ředitele, který sleduje trendy v zahraničí, a pak dáme na intuici. Na Evropě naopak zkoumají reakce posluchačů na každou písničku a každé slovo. Víme, že si vyhodnocují i naše vysílání a podle toho zařazují svou hudební produkci.
David Šimoník, jednatel, Voice of Prague
Začínal ve vydavatelství Mafra jako redaktor, kde psal o autech. Dostal se až na pozici šéfredaktora Autowebu, než přešel do světa PR. V roce 2006 založil vlastní agenturu Relative PR. Je společníkem ve firmě Le Premier, která vyrábí pánské obleky. Od roku 2014 řídí i Voice of Prague, což je zastřešující servisní organizace rádií Classic Praha a Expres FM. „Je s podivem, že v době Spotify je rádio stále tak populární. Třeba v L. A. ho lidé průměrně poslouchají tři hodiny denně,“ komentuje optimisticky budoucnost.
