Pořadatelé reklamního festivalu v Cannes si při příležitosti jubilea dali obzvlášť záležet na tom, komu svěří vedení festivalových porot, a prozatím se zdá, že při výběru osobností měli docela šťastnou ruku. Tak například David Galagher, evropský šéf sítě Ketchum a takto předseda poroty PR Lions, apeloval na všechny, kdo v budoucnu chtějí přihlašovat nějaké práce do PR kategorie, aby se napříště neobtěžovali irelevantními údaji o tisících tweetů a milionech liků, které nic neříkají o skutečném účinku kampaně. A především, aby do přihlášek přestali psát, jakou hodnotu publicity vygenerovali. „Každého porotce tím naštvete předem, vaši přihlášku to shazuje,“ vzkázal tento moudrý muž z pódia všem neúnavným propagátorům pseudoukazatelů typu AVE. Také Marcello Serpa, civilním povoláním kreativní šéf zdaleka nejúspěšnější latinskoamerické reklamní agentury AlmapBBDO, držitel 133 lvů z Cannes a živoucí legenda brazilské reklamy, zde v roli předsedy poroty Press Lions, byl k soutěžícím přímý: „Nepodívali jsme se ani na jedno video, ani na jednu prezentaci. Inzerát, který potřebuje dovysvětlit v samostatném videu, není dobrý inzerát,“ prohlásil v narážce na rozmáhající se trend působivých videoprezentací, jimiž si agentury zvykly doprovázet své soutěžní práce. To předseda poroty rozhlasových reklam Ralf van Dijk byl ve svých instrukcích ostatním porotcům ještě explicitnější: cestou z letiště probral otázku reklamy v rádiu se svým taxikářem, natočil s ním video a to pak pouštěl porotcům před hlasováním. Francouzský řidič v něm lámanou angličtinou vysvětloval, jak musí vypadat reklama v rádiu, aby ho zaujala – jů mast bí simpl, jů nou, toutaly simpl, nafink komplikejtyd… prohlásil čtyřikrát za půl minuty. Zlatá slova, jů nou. Měla by se tesat.
Vladimír Bystrov,
partner Bison & Rose