Zveřejněny projekty 8 kandidátů na šéfa ČT

Rada České televize obdržela od osmi kandidátů na generálního ředitele veřejnoprávní televize souhlas se zveřejněním jejich projektů a vystavila je na svých webových stránkách. Na tom, že požádá všech 32 kandidátů o souhlas se zveřejněním jejich projektů, se rada shodla na svém zasedání minulou středu. Nástupce Jiřího Janečka, který se rozhodl ke konci srpna odejít z vedení ČT ze zdravotních důvodů, vybere rada 21. září.

“Dal jsem pokyn, aby okamžitě, jakmile (tajemnice Rady ČT) dostane souhlas od jednotlivého uchazeče, poskytla jeho materiál webovým stránkám Rady České televize,” řekl předseda rady Milan Uhde. Už dříve uvedl, že je přesvědčen, že zveřejnění projektů může zabezpečit objektivitu volby nového ředitele ČT.

Projekty se na webu Rady ČT objevily v úterý odpoledne. Se zveřejněním souhlasil bývalý šéf TV Nova Petr Dvořák, šéfdramaturgyně vývoje nových pořadů ČT Alena Müllerová, šéfdramaturgyně Centra publicistiky, dokumentaristiky a vzdělávání ČT Jana Škopková, producent Fero Fenič, bývalí redaktoři ČT Roman Prorok, který působil také jako mluvčí premiéra Jana Fischera, a Jiří František Potužník, někdejší vedoucí zpravodajství TV Nova Jan Vávra a prezident Česko-německé obchodní a průmyslové komory Radomír Šimek.

Z plánů v jednotlivých projektech patří mezi divácky nejpřitažlivější zřejmě vytvoření nové stanice ČT. Přišli s ním Dvořák a Müllerová. Dvořák navrhuje, aby vznikla nová celoplošná televizní stanice zaměřená na pořady pro děti a vzdělávací programy. Müllerová chce vytvořit internetovou televizi, která by vznikla přeměnou současného i-vysílání. Diváci by si zde sami sestavovali program. “V delším časovém horizontu bude přínosné vybudovat nízkorozpočtovou internetovou televizi. To znamená vytvářet programy prvotně pro internet, případně zařadit příspěvky tvořené samotnými diváky, především z regionů,” píše Müllerová.

Poměrně často se projekty vyjadřují ke zpravodajství ČT, konkrétně její hlavní večerní zpravodajské relaci Události. Její vyřazení z kontinuálního zpravodajského vysílání ČT24 požadují například Dvořák či Fenič. Podle Vávry by se také měli autoři zpráv více zaměřit na způsob zpracování příspěvků. “Každá reportáž by měla být minipříběhem, který je z nějakého důvodu pro diváka zajímavý,” uvedl Vávra.

Ten v rámci zpravodajství a publicistiky navrhuje také větší množství diskusních pořadů, ve kterých budou probírána aktuální témata. Takové pořady podle něj vysílají všechny zahraniční veřejnoprávní televize, a to zpravidla po 22. hodině. V zájmu zvýšení standardu novinářské práce by podle Vávry redakce zpravodajství měla mít ombudsmana, který by byl nezávislý na vedení redakce a dbal na dodržování novinářské etiky a interních redakčních pravidel.

Šimek pro zpravodajství navrhuje, aby ČT navázala spolupráci v příhraničních oblastech Německa, Rakouska, Polska a Slovenska se zahraničními televizemi. Jejím účelem by měla být vzájemná výměna informací.

Alespoň částečné změny by podle kandidátů měly doznat současné stanice ČT. Například podle Škopkové by se ČT1 měla soustředit více na několik výrazných velkých projektů než na “desítky nevýrazných pořadů, ze kterých zůstane v povědomí diváků jen šeď a smíšené pocity”. ČT1 by podle ní měla mít ambice také v oblasti částečně hraných dokumentů, reality show, akčních publicistických pořadů založených na situacích, které mají šanci diváky pohltit a zaujmout.

Na nové formáty pohybující se na pomezí hrané či zábavné a dokumentární tvorby by se měla zaměřit ČT2, míní Škopková. Jednalo by se například o docudrama nebo dokumentární reality show. ČT4 by se měla v budoucnu více profilovat také jako vzdělávací kanál, který bude motivovat mladou generaci ke sportu a zdravému životnímu stylu, navrhla.

Prorok ve své koncepci mimo jiné počítá s možností obnovení tradice původních televizních inscenací všech žánrů. Typickým produktem tvorby televize veřejné služby by podle něj měla být docudramata reflektující a odkrývající naší nedávnou minulost i současnost, životy významných osobností kultury, vědy, sportu i politiky.

Potužník pak v souvislosti s programem upozorňuje na to, že ČT nemá dostatečné prostředky na to, aby v určitých oblastech plošně soupeřila s komerčními televizemi. V případě nákupu zahraniční filmových “trháků” by se podle něj televize musela uskromnit, omezit se jen na několik titulů ročně a počítat s nimi pro tradiční divácky silné příležitosti, například svátky či výročí. ČT1 by se tak měla opírat například o populárně vzdělávací pásma, objevování nových talentů či srovnávací pásma. Její program by se měl doplnit také o historické seriály a inscenace či adaptace klasických autorů české i světové literatury.