Česko stále není schopné nalákat solventní kongresové turisty. Může za to jednak dopad ekonomické recese, která postihla hlavní zdrojová odvětví kongresové turistiky, jednak špatná propagace České republiky v cizině. Informoval o tom mluvčí Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) Jan Papež.
Počet účastníků kongresů podle Českého statistického úřadu klesal i v prvním pololetí letošního roku. Celkem se v ČR konalo 5424 takovýchto akcí, kterých se účastnilo 695 625 lidí. Množství návštěvníků tak v 1. pololetí 2011 meziročně pokleslo o 1,6 procenta.
Podle Papeže je nutné brát v úvahu, že velké mezinárodní kongresy se plánují dva až tři roky dopředu. V letošním roce tedy doznívá dopad ekonomické recese a počet zahraničních kongresových účastníků by v budoucnu mohl kopírovat současný růst příjezdů běžných turistů.
Pro nastartování kongresové turistiky nestačí zdaleka jen nízká cena ubytovacích zařízení, která je v současnosti hlavním důvodem zvyšování počtu příjezdů, zdůraznil mluvčí konkurenční Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) Tomio Okamura. Pořadatele zajímají možnosti kulturního vyžití účastníků a úroveň kriminality v dané destinaci. V prvním případě je situace příznivá zejména v hlavním městě, zato úroveň drobné kriminality je v Česku dlouhodobě ožehavým tématem.
Množství mezinárodních kongresů brzdí nedostatečná, nebo špatně nastavená propagace ze strany ČR a Prahy, uvedl Papež. Veškeré investice do propagace tak zbývají na samotné hotely a cestovní kanceláře. „Například na veletrhu luxusních dovolených v Cannes má Česká republika stánek o rozměrech devíti čtverečních metrů, kdežto Británie, nebo Francie vystavují na několika stech čtverečních metrech,“ vysvětlil Papež. Chybnou investicí jsou podle něj i propagační spoty ve vysílání CNN, které nemohou zasáhnout potřebnou cílovou skupinu.
Dlouhodobě podceněná je podle Okamury i otázka pobídek pro pořadatele kongresů. V tomto směru je v Česku nejaktivnější magistrát hlavního města, který od července nabídl pro účastníky velkých mezinárodních kongresů poloviční slevu na jízdném v hromadné dopravě. Ve srovnání se světovým lídrem kongresové turistiky, kterým je nedaleká Vídeň, je to ale žalostně málo. Tamější kongresoví turisté mají podle Okamury zdarma jízdné, mohou počítat se slevou na různé kulturní akce a pořadatelé mohou počítat s vrácením části nákladů prostřednictvím zpětných plateb.
Vzhledem k dlouhodobému plánování kongresů jsou podle Papeže problematické i nejasné podmínky v Kongresovém centru a hale Sazky. „Když pořádáte kongres pro dva nebo tři tisíce lidí, tak chcete mít jistotu, že zázemí bude v pořádku a bude fungovat i za dva roky,“ vysvětlil Papež.
Kongresový turismus patří mezi nejlukrativnější druhy cestovního ruchu. Účastníci kongresů totiž utratí zhruba dvojnásobné sumy proti běžným turistům. Podle pražského magistrátu kongresoví turisté v Praze denně utratí v průměru 6200 korun.
