Turistika za vínem je elixírem na krizi cestovního ruchu

Na trhu cestovního ruchu, který se hluboce propadl, se zdá být turistika za vínem výjimkou a mohla by být dokonce účinným lékem proti poklesu spotřeby vína ve světě. K takovým závěrům dospěli profesionálové z oboru, kteří se v Paříži sešli na veletrhu mezinárodní turistiky IFTM Top Resa, píše agentura AFP.
„Návštěvnost zámků v oblasti bordeauxských vinic od počátku roku stoupla o osm procent,“ konstatovala Sophie Gaillardová, která má na starost vinařskou turistiku, tedy enoturistiku v Bordeaux.
Na veletrhu se poprvé objevila jakási „vesnička“ zasvěcená enoturistice, International Wine Travel Market, která sdružila producenty vína, majitele vinic, regiony, „vinné stezky“ a pracovníky ze sektoru turistiky.
Klasickým programem turistiky za vínem je kupříkladu degustace jakostního vína ve vinném sklepu zámku Lynch Bages, nocování v bodegách Salenteinu nedaleko města Mendoza v Argentině či putování vinicemi, ať již pěšky nebo na kole.
Dnes však turisté žádají více: chtějí být přímými účastníky a nechtějí se spokojovat s tradičními návštěvami vinných sklepů. Chodí na vinobraní, účastní se sklizně vína a podílejí se na jeho třídění, vysvětluje Gaillardová. Z jiných se stávají vnímaví posluchači enologů.
Na vinobraní ve Francii ročně přijíždí pět milionů francouzských návštěvníků a 2,5 milionu zahraničních turistů. Na 5000 sklepů, vinic a zámků o celkové ploše 800.000 hektarů je zpřístupněno veřejnosti.
Generální ředitel hotelu Golf du Médoc et Spa u Bordeaux Henry Martinet, odhodlaný využít této zlaté žíly, nabízí turistům spojení golfu s degustací jakostních vín na zámcích v Médoku.
„Enoturistika je v plném vzestupu, návštěvnost našeho hotelu letos vzrostla o 20 procent,“ konstatuje. Na víkend hotel očekává skupinu čínských turistů, kteří se zúčastní vinobraní. Ve svých pokojích naleznou zahradnické nůžky, holínky a košík, dodává.
Sektor, který v jeho propagačních kampaních zbrzdil francouzský zákon z roku 1991 týkající se boje proti alkoholismu, sází na prohlídky zámků, aby vzbudil zájem turistů o kulturu vína a podnítil jeho stagnující prodej.
„Enoturistika je prostředkem, jak lidi naučit objevovat svět vína a získávat nové zákazníky,“ zdůrazňuje Sophie Schylerová Thierryová, majitelka zámku Kirwan v Margaux na jihozápadě Francie. Její podnik získává deset procent svého zisku z enoturistiky a letos jej podle jejích slov navštívilo mnoho Rusů a Brazilců.
Francie v roce 2007 přišla o své první místo na světě ve spotřebu vína a předstihla ji Itálie, která zemi galského kohouta předběhla i v exportu božského moku. Rovněž v enoturistice se Itálie stává velmocí.
Vinařská oblast Ogliastra na Sardinii zažívá v posledních dvou letech prudký nárůst zájmu turistů pro pozdní sezónu, tedy září a říjen, uvádí konzultantka pro enoturistiku Tiziana Tirelliová. I přes krizi letos vzrostla návštěvnost regionu o osm procent.
Dalším konkurentem Francie v získávání turistů je Španělsko, které mnoho investovalo do bodeg a hotelů s cílem rozvíjet jinou sféru turistiky, než je ta označovaná za plážovou, vysvětluje Eduardo García Aguinaga, jenž se zabývá enoturistikou v autonomní oblasti Rioja na severu země.
Kraj, kde je 250 zámků přístupných veřejnosti, pocítil dopady krize, ale méně než ostatní části Španělska, konstatuje Aguinaga. „Turisté utrácejí méně peněz, ale jejich počet je stabilní,“ dodal.