Analogové rozhlasové vysílání by mělo skončit najednou

Vypnutí analogového rozhlasového vysílání a nástup jeho modernější digitální formy v Česku by se měl podle zástupců rozhlasových stanic uskutečnit najednou a v celé ČR za minimálního či v ideálním případě žádného souběžného vysílání obou forem. Vyplývá to z vyjádření zástupců stanic Frekvence 1, Evropa 2, Rádia Impuls a Českého rozhlasu na konferenci Forum Media. Liší se ale v termínu – podle soukromých stanic by se tak mělo stát někdy v roce 2020, podle ČRo by tato situace mohla nastat už někdy v letech 2014 či 2015.
Pokud by se představa rádií naplnila, rozhlasová digitalizace by se odehrála odlišně než současné postupné vypínání analogového zemského TV vysílání a jeho nahrazování digitální formou. To je rozloženo na několik let; již začalo a skončí v červnu 2012. Několik let tak TV stanice budou vysílat souběžně.
“My si nemůžeme dovolit ani to, co si ani nechce dovolit televize, to je souběh – vysílat digitálně a analogově ve stejný moment,” uvedl šéf rádií Frekvence 1 a Evropa 2 Michel Fleischmann. “Pro nás by to byl nárůst výdajů asi o 20 milionů korun ročně. To si žádné rádio v ČR nemůže dovolit. Takže nejdříve analog a potom digitál,” podotkl.
“Na rozhlasovém trhu jsme se shodli na tom, že aby mohla digitalizace opravdu proběhnout úspěšně, že bude nutné, aby v jeden okamžik přestala analogová rádia vysílat,” uvedl generální ředitel nejposlouchanější tuzemské stanice Impuls Jiří Hrabák. “Jinak většinu lidí nepřinutíte k tomu, aby si koupili digitální rádia,” dodal.
Také podle Hrabáka by byl případný souběh analogového a digitálního rozhlasového vysílání ekonomicky neúnosný. “Nedovedu si představit, že by naše rádio šířilo signál zároveň digitálně, když bychom měli možnost oslovit tím maximálně 100.000 lidí a zaplatili bychom za to 20 až 30 milionů za rok. To je pro nás absolutně neekonomické,” uvedl Hrabák.
Nástup rozhlasového digitálního vysílání řeší novela mediálních zákonů, kterou se nyní zabývá sněmovna. Novela mimo jiné navrhuje prodloužení současných licencí stávajících rozhlasových stanic do roku 2020. V následujících letech přitom skončí platnost již jednou prodloužených licencí většiny současných rádií.
Prodloužit licence chtějí rádia proto, že podle Fleischmanna nemají stanice žádnou jistotu, že jim Rada pro rozhlasové a televizní vysílání licence prodlouží či znovu udělí. “Digitalizace stojí méně než u televize, ale stojí peníze. Když nebudeme vědět, že máme licence nad rok 2013, 2014, tak nedáme do digitalizace ani korunu,” uvedl Fleischmann.
“Rámcově souhlasím s kolegy, že skutečně řešením bude plné přepnutí z analogového na digitální vysílání,” uvedl šéfredaktor nejposlouchanější stanice Českého rozhlasu ČRo 1 – Radiožurnálu Alexandr Pícha. Podle něj nyní vysílací rada neumožňuje vysílat rozhlas digitálně, a to kvůli digitalizaci televize. Míní ale, že až analogová TV skončí (v roce 2012) a digitální TV bude v celé republice, pak – když se hráči na trhu domluví – bylo by možné spustit rozhlasové digitální vysílání již někdy v letech 2014 či 2015.