Privátní značky, potenciál zaručen

Největší pozornost věnovali účastníci současnosti a především budoucnosti značek obchodních řetězců v regionu střední a východní Evropy, který nabízí velký a stále rostoucí potenciál. Dvacítka zemí včetně Ruska a Turecka je domovem poloviny evropské populace. V roce 2005 generovala 20 % evropského trhu s potravinami. Samotná střední Evropa (Česká republika, Maďarsko, Slovensko a Polsko) tvoří 25 % potravinářského trhu a 16 % populace daného regionu. Celou oblast, která už prošla obdobím transformace a je ve všech směrech vyspělá, charakterizuje trvalý růst HDP a kupní síly.

Slovensko – diskontní ráj budoucnosti?

Slibně pro další rozvoj retailového trhu a tím také privátních značek (PZ) vyznívá i počet moderních obchodů na milion obyvatel jednotlivých zemí. Nejnasycenější v tomto ohledu je Slovinsko se 6,4 obchody, následováno Českou republikou (6,1) a Maďarskem (6,0). Na druhém konci pomyslného žebříčku, a tím pádem s většími perspektivami, se nachází Rusko (3,9) a Rumunsko (3,2). Téměř “nedotčenou” se v tomto ohledu zdá Ukrajina s 2,4 moderními obchody na milion obyvatel (zdroj: ACNielsen, Shopper Trends). V celém regionu, i když s většími či menšími rozdíly, hrají hlavní roli hypermarkety a diskonty. Přitom zejména diskontní společnosti výrazně “šlapou na pedál” své expanze. Největší hustotu jejich rozšíření (počet obchodů na milion obyvatel) vykazuje Česká republika (48), s odstupem následuje Maďarsko (39) a Polsko (30). Hodně pozadu je v tomto ohledu zatím Slovinsko (12), budoucím rájem pro diskontéry může být Slovensko s pouhými 8 diskonty na milion obyvatel (zdroj: IGD Research, 2005). Intenzivní nástup diskontů na středo- a východoevropský trh zesiluje cenovou válku a v podstatě nutí všechny retailery k drastickému snižování nákladů, vzniku nových formátů cílících na menší sídla a v neposlední řadě k rychlému rozvoji řad výrobků s privátní značkou.

Co je motorem privátních značek?

Za růstem značek obchodních firem lze spatřovat řadu faktorů a okolností. Především je to stále trvající expanze a konsolidace obchodu, rostoucí a sílící přítomnost tvrdého diskontu, větší konkurence mezi jednotlivými retailery a formáty a širší i hlubší řady PZ. Obchodníci svoje značky opečovávají zejména lepším marketingem, vývojem nových výrobků, měnícím se designem obalů a představováním subbrandů.

Hodně naznačující rozdíly jsou patrné i v oblasti výroby, respektive mezi producentem PZ a výrobcem tradičních značek. Ten první se soustředí na jednu cílovou skupinu a na vztah s obchodníkem, jehož management je u “kormidla” veškerého dění kolem značky, jeho veškeré aktivity jsou řízeny retailem, proto musí být jeho produkce velice variabilní. Naopak ten druhý má dvě cílové skupiny, soustředí se na budování značky, jeho “kormidelníkem” je marketing, aktivity jsou určovány spotřebiteli a jeho produkce je standardizována. A jaké jsou tři “klíče k bráně” úspěchu výrobce PZ? Musí zvládat komplexitu v rámci výroby, být nejlepší v řízení nákladů a konkurovat jinými prvky, ne jen a pouze cenou.

Závěry a doporučení v pozitivním tónu

Přetrvává všeobecný souhlas, pokud jde o současnou i budoucí existenci příležitostí na trhu s PZ. Také proto retaileři s rostoucím úsilím objevují nové segmenty a spotřebitelům nabízejí v rámci PZ i speciální výrobky. Od výrobců se očekává, že budou chápat jejich obchodní zákazníky a přitom uplatňovat proaktivní přístup. S rostoucími nároky spotřebitelů bude mít větší význam convenience, možnost nákupu na jednom místě a dobrá lokalita. Konkurenční boj bude mít i nadále na programu cenu, což s sebou nevyhnutelně ponese vyšší nároky na dodavatelský řetězec s co možná nejnižšími náklady. Výrobky s PZ se stanou sofistikovanějšími, a proto stále více a více vyhledávanými.

Autor je redaktorem časopisu Regal.

Příloha: graf