Stop radničním propagandám

V poslední době se debatuje o tom, zda stávající podoba většiny zpravodajů vydávaných obcemi a kraji, je udržitelná v podmínkách otevřené demokratické společnosti.

Část představitelů radnic, s nimiž jsem o tom hovořil, vnímá obecní zpravodaj jako periodikum, které jim má pomoci „zpropagovat“ jejich politickou činnost a přitom samozřejmě i jejich osobu. Titulky a další strany tak plní úvodníky, články plné optimismu od starostů a místostarostů a jejich fotografie – vítají občánky, gratulují jubilantům, rozsvěcují vánoční strom…, jistě tu přehlídku „státnického PR“ znáte také.

Nezřídka radnice využije obecní zpravodaj i k vyřizování účtů s nepohodlnými občany nebo opozicí. Oproti tomu jsem se setkal s desítkami případů, kdy opozici a kritikům radnice nebyly jejich články nikdy zveřejněny. Jen výjimečně se dá najít zpravodaj obce, jenž by byl připravován podle pravidel profesionální žurnalistiky nebo kde se snaží zachovat různost názorů, a tak kultivovat komunální diskusi.

Doporučuji fair-play

Nejen z hlediska slušného politického chování, ale i z pohledu zákona je popsané chování nesprávné. Především jde o tuzemské nejvyšší legislativní normy, tedy Ústavu a Listinu základních práv a svobod. V nich se jasně stanoví, že cenzura je nepřípustná a že všichni mají rovné právo svobodně informace nejen šířit, ale i přijímat. To vše jsou dnes v radničních novinách běžně pošlapávané hodnoty.

Ani z hlediska běžných pravidel PR není samochvála radnice a bojkot opozice tím nejlepším způsobem sebeprosazení. Pokud to překročí únosnou mez, občané se na základě vnějších podnětů dokážou rychle ztotožnit s kritikou takového jevu. Jsem přesvědčen, že medializaci v osobní politické rovině je lepší provádět neutrálně. Správný politik by se neměl ani bát konfrontace s věcnými názory opozice či občanů, a měl by umět ty své stejně tak věcně obhajovat.

Radniční média potřebují radikální změnu

V minulém roce proběhl na vzorku jednoho sta městských a krajských zpravodajů výzkum v rámci projektu Radniční listy bez cenzury (www.bezkorupce.cz/radnicni_listy.php), zkoumáno bylo od každého pět vydání, celkový počet zkoumaných tiskových stran dosáhl 7187. Jeden z hlavních závěrů výzkumu je, že ve zkoumaných periodikách prakticky neexistuje názorová pluralita. Z celkové plochy věnované všem politickým sdělením, je v průměru pouze 2,6 % věnováno alternativním, tedy zejména opozičním a občanským na radnici nezávislým názorům.

Autoři zmíněného průzkumu na základě podrobné analýzy sestavili seznam doporučení, která mají za cíl zavedení objektivity, nestrannosti a vyváženosti po vzoru veřejnoprávních médií. Pro profesionální žurnalisty jde o pravidla zcela samozřejmá: personální oddělení redakce od redakční rady, zavedení jasných pravidel pro práci redakce, vyčlenění prostoru pro názory opozice, občanů a nezávislých odborníků. Za vůbec nejlepší považují autoři průzkumu předání redakčního obsahu do rukou externích, na radnici nezávislých redaktorů. Bohužel, reakce politiků na taková doporučení se nesou v duchu názoru jednoho bývalého brněnského radního: „přece si kapr sám nevypustí rybník“.

Domnívám se, že ke změně v radničních zpravodajích bude třeba i tlaku ze strany nezávislých médií i PR profesionálů a samozřejmě i těch zastupitelů obce, kteří s dosavadní propagandistickou praxí nesouhlasí. Jinými slovy, bude třeba mezi líné a tlusté kapry vypustit i nějaké schopné štiky.


PR manager komunikační agentury united people