O ubíhajícím čase

Při pročítání editoriálů a obsahu předchozích příloh o venkovní reklamě se člověk neubrání vzpomínání nad uplynulými měsíci a zároveň kroutí hlavou nad nemístným optimismem vlastním i zprostředkovaným. Ne že by úplně vyprchal – venkovní reklama má za sebou dobrý rok. Několikanásobně volební spolu s jedním velkým rebrandingem v telekomunikacích, což bylo samo o sobě zárukou dobrých čísel. Ve srovnání s rokem 2005 tak investice do outdooru poskočily o bezmála devět procent.

Nabízí se ovšem otázka, z čeho brát příště? A nemusíme chodit do nikterak vzdálené budoucnosti, stačí pohled na rok aktuální. Na předčasné volby to s větší pravděpodobností nevypadá, žádná velká bomba (snad kromě, z pohledu reklamních peněz hodně spekulativního, nástupu tzv. čtvrtého mobilního operátora) také není tématem dne. Času přitom není nazbyt. I přes zmíněný pozitivní posun rostla venkovní reklama nejpomaleji ze všech klasických médií. Nemá už snad ani cenu donekonečna opakovat, že na jednotném výzkumu, který by tomuto médiu možná pomohl (a dokonce i tomu už někteří přestávají věřit), zatím stále nepanuje shoda rozhodujících provozovatelů. Naproti tomu tažení legislativy na celostátní i lokální úrovni proti outdooru sílí. Venkovní reklama se tak ocitá hned v několika kleštích současně. Proti jejich sevření se snaží bojovat důrazem na kvalitu, kreativu i hledáním nových lokalit. O tom všem by měla být příloha, kterou právě držíte v rukou.