Restauratéři čím dál víc lákají na originální pivo

Jednou z vyzkoušených možností, jak přilákat do restaurace více hostů, je nabídnout vlastní pivo uvařené přímo v restauraci. Počet minipivovarů v Česku během posledních patnácti let neskutečně roste. Zatímco počátkem devadesátých let je šlo spočítat na prstech jedné ruky, dnes už vaří vlastní pivo necelých šest desítek hospod a restaurací. Čeští restauratéři tak do jisté míry kopírují vývoj v zahraničí. Například ve Spojených státech vznikaly malé pivovary, které vařily pivo pouze pro vlastní restauraci už v sedmdesátých letech.
Kdo si pořídí vlastní minipivovar, však vyhráno ještě nemá. Počáteční investice se běžně pohybuje kolem pěti milionů, a tak i restauratéři hovoří o její návratnosti v několika letech.
“V naší restauraci máme spočítáno, že se nám pivovar zaplatí nejdřív za pět let, tvrdí například sládek pražského restauračního minipivovaru U Medvídků Ladislav Veselý. “Je třeba totiž mít na paměti, že na samotném prodeji piva se příliš vydělat nedá. Vlastní pivo pomůže do restaurace přilákat lidi a největší výdělek je pak na jídle.” U Medvídků problémy s odbytem piva nemají, nedávno veškerou produkci jejich minipivovaru zcela vypila skupina ruských turistů.

Nejdůležitější jsou turisté
Aby se několikamilionová investice do restauračního minipivovaru vyplatila, je třeba co nejrychleji přilákat hosty. K tomu mohou pomoci jednak štamgasti, mnohem lepší však bývají turisté. Proto minipivovary vznikají především v turisticky vyhledávaných lokalitách.
Díky restauračním minipivovarům se totiž daří zachovat tradiční prvky pivovarské výroby, které se v moderních provozech postupně vytrácejí. Modernizací, tlakem na prodlužování trvanlivosti a snižování nákladů dochází postupně k chuťovému přibližování piv z velkých pivovarů. Naproti tomu pivo z minipivovaru obsahuje kvasinky, které zaokrouhlují chuť a dávají pivu osobitý charakter. Toto pivo bývá navíc nefiltrované (zakalené), což řada zákazníků oceňuje.
V minipivovarech se pivo také většinou čepuje přímo z výčepních tanků, kde má zlatý mok správnou teplotu, za kterou odpovídá sládek. U piva z minipivovaru je navíc vždy zaručeno, že se jedná o pivo čerstvé, vyráběné podle potřeby. Trvanlivost nefiltrovaného piva je totiž omezena a není možné ho na rozdíl od filtrovaných, stabilizovaných a pasterovaných piv prodávat delší dobu.

Zážitková gastronomie
Kromě originálního piva se restauratéři pochopitelně snaží nabízet výjimečnou kuchyni nebo cokoliv dalšího nevšedního. Dokonce se už vžil pojem zážitková gastronomie, kdy kromě jídla a pití hosté prožijí něco, na co budou rádi vzpomínat. Příkladem takové restaurace je středověká krčma v Dětenicích v Českém ráji, jejíž součástí je i zámecký minipivovar. Atmosféru středověku tu vedle doprovodného programu (tanečnice, kejklíři, šermíři, fakíři či žebráci) navodí i drsné až sprosté chování obsluhy. “Pozdrav pánbůh, holoto,” například vítá hosty personál.
“Máme neustále plno. Hosté vypijí všechno pivo, které uvaříme. Výstav přitom neustále zvyšujeme,” tvrdí ředitel minipivovaru Dětenice Petr Jindrák.
“Zájem je jak o světlé jedenáctistupňové pivo, tak i o černou třináctku. “Vlastní minipivovar by podle restauratérů měl být pouze užitečným doplňkem, nikoliv hlavním zdrojem příjmů.
Na trhu s pivem totiž v Česku vládne tvrdá konkurence, která ceny piva stlačuje. Navíc jen málo pivovarů nemá další výrobní rezervy.
Zákazníci si však konkurenci pochvalují. Kromě relativně příznivé ceny piva, kterou konkurence neustále stlačuje dolů, jim restauratéři vymýšlejí čím dál širší sortiment, takže počet druhů piv v české kotlině neustále roste – a podle odborníků se jen tak nezastaví.

Češi jsou mistři světa v pití piva

Hospodářské noviny, 23.1. 2007, autor: Radek Šalanda, Petr Kain