Komiksy nebo modely z “Abíčka” znají generace dětí už 50 let

Časopis ABC znají generace českých dětí již 50 let. Někdo si při vyslovení jeho jména vzpomene na komiksy, jiný na jedinečné papírové vystřihovací modely, dalším se vybaví kluby, které populární “Ábíčko” kdysi organizovalo. Měsíčník určený “mladým technikům a přírodovědcům”, tedy dětem ve věku mezi deseti a 15 lety, vyšel poprvé 22. ledna 1957 v nákladu 50 tisíc výtisků. Navzdory pochybnostem o úspěchu nový časopis ze stánků zmizel během dvou dnů.
“Ábíčko”, které částečně navázalo na časopisy Vpřed či Mladý hlasatel, za půlstoletí existence prošlo řadou změn, obsah se hlavně v posledních letech přizpůsobil měnícímu se vkusu dětí. Přesto i v dnešním časopisu, který od poloviny 90. let vydává společnost Ringier a jenž nyní nese podtitul “časopis generace XXI. století”, naleznou čtenáři své jistoty jako kreslené seriály a vystřihovánky všeho možného – od lodí přes auta a nejrůznější zvířata až po budovy.
Z historie ABC jsou dodnes asi nejznámější právě kreslené seriály. Komiksům se časopis věnoval už v prvním ročníku, jejich zlatá éra ale přišla koncem 60. a hlavně v 70. letech. Už v roce 1962 se na stánkách časopisu objevili Kulišáci z dílny Jaroslava Foglara, který byl tehdy v nemilosti. Původní “ábíčkovské” seriály ze Žluté planety (Příhody Malého boha, Příchod bohů, Kruanova dobrodružství) nebo další vědeckofantastické příběhy jako Vzpoura mozků či Galaxie patřily k vítanému zpestření nabídky časopisů v 70. a 80. letech.
Ne každý ale měl to štěstí, aby podpultové “Ábíčko” sehnal a měl všechny díly komiksů. Není proto divu, že když redakce přišla v roce 1985 se zvláštním ABC speciál, obsahujícím celé komiksy a doplněné vystřihovánkami, byl to další velký úspěch. Speciály ABC vycházely až do roku 1990, později dokonce dvakrát ročně. Popularitu komiksů z ABC dokazují i čtyři knižní vydání, která se na trhu objevila v posledních letech.
Výpravné knihy se ale dočkaly i vystřihovací papírové modely, další nezbytná součást “Ábíčka”. Na podzim 2004 se v obchodech objevila Velká kniha vystřihovánek, která nabídla papírový model města složený z 6210 dílů, který v časopise vycházel v průběhu 16 let. V minulosti se ale v ABC objevily i zajímavější papírové modely než “obyčejné” domy či auta. V roce 1979 totiž “Ábíčko” vydalo jako vystřihovánku papírový fotoaparát nazvaný Dirkon, který po slepení skutečně fotil, a to na běžný film.
Dnešní ABC se podle šéfredaktorky Miroslavy Volfové i nadále “hlásí ke vzdělávací funkci”. Před několika lety ale věda a technika zčásti ustoupily tématům obvyklým pro ostatní časopisy pro děti a mládež, přibyla například témata jako zdraví nebo sport. Na rozdíl od minulosti už také “Ábíčko” neorganizuje přidružené kluby, kterých v době největší slávy bylo na 5000 a sdružovaly skoro 30 tisíc dětí. Časopis, který v letech 1959 až 1992 vedl jediný šéfredaktor, Vlastislav Toman, pořádal závody minikár či čtenářské turistické srazy.
V záplavě časopisů, věnovaným hlavně dospívajícím dívkám, je ABC výjimečné svou čtenářskou obcí, ve které převládají chlapci. Jeho náklad, zhruba 80 tisíc výtisků každých 14 dní (prodá se kolem dvou třetin nákladu), ale ani zdaleka nemůže konkurovat číslům z minulosti. Už v druhém ročníku mělo ABC 75 tisíc výtisků, a když se v roce 1967 stal z měsíčníku čtrnáctideník, byl náklad ustálen na přibližně 130 tisících kusech. Na počátku 90. let se pak tisklo přes 300 tisíc “Ábíček”.
Praha 19. ledna (ČTK) – Časopis ABC pro mladé techniky a přírodovědce patřil v dětství k oblíbenému čtivu mnoha pozdějších vědců a odborníků na astronomii či genetiku. V anketě ČTK někteří prozradili, že se k “Ábíčku” vraceli často i v dospělosti, někdy také jako přispěvatelé. Měsíčník většinou pročítali od první až do poslední stránky, nejraději vzpomínají na vystřihovánky.
Časopis ABC pravidelně četl ředitel pražské hvězdárny a planetária Marcela Grün, který si povzdechl, že “bohužel patří k pamětníkům prvního čísla”. Rád vzpomíná na seriál o cestě do nitra Země, kterou podnikli Alenka, Břetík a Cyril. “Ábíčko” si kupoval až do dospělosti a ještě dlouhá léta potom. “Četl jsem, zvlášť zpočátku, téměř vše, nejprve samozřejmě o kosmonautice a vesmíru, ale rád i o cestování a přírodě,” uvedl. Ani ve snu by ho prý nenapadlo, že jednou bude do ABC občas sám psát.
Milovníkem časopisu byl v dětství také absolvent Vysokého učení technického v Brně Petr Sáha, dnes mimo jiné předseda České konference rektorů. “Jako mladý kluk jsem přečtená čísla nevyhazoval, měl jsem je na hromadě vyrovnané v pokojíku,” řekl ČTK. Časopis pročítal celý, měl rád články o přírodě a také informace z historie, která byla tenkrát jeho velkým koníčkem.
Od prvního čísla sledoval ABC i ředitel Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Václav Větvička. “Ač přírodovědec, sledoval jsem v něm spíš techniku,” řekl. Líbila se mu hlavně architektura, vystřihoval si modely hradů a domů. Není si však jistý, jestli někdy sám do časopisu přispěl.
Po starších číslech “Ábíčka”, která patřila bratrovi, sáhla občas také ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích a předsedkyně komise Mezinárodní astronomické unie pro pojmenovávání planetek a komet Jana Tichá. Líbila se jí hlavně pestrost časopisu. Přednost už tenkrát dávala článkům o vesmíru a kosmonautice, ale zajímavé pro ni byly všechny informace o přírodě, líbily se jí také vystřihovánky.
Předseda Akademie věd Václav Pačes se s časopisem seznámil až v dospělosti. “Ábíčko” považoval v té době za nejlepší časopis pro mládež, občas do něj v osmdesátých letech sám přispíval. “Snažil jsem tak mládeži přiblížit třeba biochemii nebo genetiku,” řekl s tím, že i jako dospělého ho v ABC občas něco zaujalo. Také jeho upoutaly vystřihovánky, hlavně modely lodí. “Občas jsem si i v dospělosti nějakou vystřihl a slepil,” prozradil ČTK.