Komunistické značky stále žijí

Nostalgie po značkách zboží z období komunismu zasáhla celou východní Evropu. Jakmile padly tamní totalitní režimy, obyvatelé se jim začali vyhýbat a dávali přednost těm novým – ze Západu.
Značky jako maďarská Traubi soda, káva Inka z Polska nebo český Jar však nyní získávají v bývalém východním bloku znovu na popularitě.
“Maďarské retro značky lákají kromě starší generace také mladé lidi, kteří hledají tradiční výrobky,” říká pro list International Herald Tribune (IHT) Reka Markovich, ředitel maďarské reklamní asociace.
To, že se nyní v Maďarsku zvýšil zájem o tradiční značky potravin, nápojů či oblečení, ale netkví jen v ceně.
Například oblíbené boty Tisza Cipo jsou považovány za luxusní zboží. Tato kožená obuv se v exkluzivním butiku v centru Budapešti prodává za 100 dolarů.

MEZITITULEK: Traubi poráží Pepsi
Dalším znovu objeveným hitem je i Traubi soda. Továrna na Traubi sodu stojí ve vesnici Balatonvilagos, asi 100 kilometrů od Budapešti. Nápoj, který je vyráběn s pěti procenty grepového džusu, je podle majitele značky Salomona Berkowitze v zemi více oblíben než západní Coca-Cola či Pepsi.
Továrna na Traubi sodu byla založena v roce 1970. V dobách komunismu byla hlavní značkou na trhu, po roce 1989 však ztratila na své popularitě, a proto ji o tři roky později prodala maďarská vláda Berkowitzovi za tři milióny dolarů. Dnes továrna vyprodukuje 80 tisíc lahví sodovky denně.
Traubi soda se prodává i v okolních zemích – v Rumunsku a Chorvatsku. Její roční prodeje se vyšplhají na tři miliardy forintů (v přepočtu asi 320 miliónů korun), před pěti lety to byla pouze jedna miliarda forintů.
Podle Berkowitze společnost připravuje do budoucna kolekci sportovního oblečení, které bude reprezentovat značku Traubi.
“Lidé se nyní vracejí zpátky ke staré módě, protože je jedinečná,” říká Berkowitz. Příští rok by měla být značka dostupná i na trhu v Česku a Německu.
Velký zájem projevují Maďaři také o čokoládové tyčinky Turo Rudi, která se na tamním trhu poprvé objevila v roce 1968. Nyní továrnu, která tyčinky vyrábí, vlastní Friesland Coberco Diary Foods Holdings, největší dánská mlékárenská společnost. Ta vyrábí ve spolupráci se společností Danone své produkty rovněž na Slovensku, v Rumunsku a Itálii.

MEZITITULEK: Polská káva
Podobný trend můžeme pozorovat i v další východoevropské zemi – v Polsku. Značka, která se znovu vrací mezi nejoblíbenější výrobky, je zrnková kávová náhražka Inka. Společnost, která ji vyrábí, utratila 10 miliónů zlotých (73 miliónů korun), aby ji oživila. Podnik vyvíjí i další produkty jako například nápoj pro děti Inka junior. Firmu vlastní koncern Biograin, divize německé společnosti Kord Group. Biograin koupil Inku v roce 1998.
“Roční prodeje jsou okolo 20 miliónů zlotých,” říká pro IHT Pawel Jasienkow, marketingový ředitel společnosti Inka. “Rozhodli jsme se vylepšit značku a dodat jí novou image. Ne pouze abychom si udrželi zákazníky, ale hlavně, abychom přilákali nové,” dodává Jasienkow.

MEZITITULEK: Jar a Prim
Ani Česko se od ostatních postkomunistických zemí neliší. Rovněž čeští obchodníci mnohdy staví své kampaně hlavně na emocích a vzpomínkách z mládí.
Mezi populárními značkami se stále drží mycí prostředek Jar či sportovní obuv Botas.
A například hodinky Prim, které v dobách dávno minulých nosil snad každý Čech, jsou nyní spíše luxusem. Prodávají se nejen celozlaté kusy, ale společnost Elton, která hodinky vyrábí, má zakázky i na celoplatinové v hodnotě půl miliónu korun.

MEZITITULEK: Co je Ostalgie
Zájem o komunistické značky se nevyhnul ani bývalému východnímu Německu, kde se tento zákaznický fenomén nazývá “Ostalgie” – slovní hříčka z německých slov východ (der Ost) a nostalgie.

Hospodářské noviny, 12.12. 2006, autor: (IHT), (mar)