Dálniční reklamu zatěžuje korupční náhubek

Poněkud nečekaně ze senátní půdy vzešel v uplynulém týdnu zřejmě nejostřejší atak dlouhodobě sledovaných outdoroových médií u dálnic a rychlostních silnic. Senátní klub Evropských demokratů (SNK ED), politického uskupení, jehož zviditelňování a rétorika jsou programově postaveny mj. na pranýřování korupčního jednání na všech úrovních, chce tuto část spektra out-of-home médií z českého prostředí naprosto vymýtit.

Triumvirát požadavků
Předseda senátního klubu SNK ED Josef Novotný a člen předsednictva strany Stanislav Huml požadují odvolání ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) Petra Laušmana. Důvodem je podle nich šestileté období systematického obcházení zákonů ČR ze strany ŘSD. Politici se zároveň domáhají osazení svodidel před nechráněnými konstrukcemi reklamních poutačů na náklady provozovatele a slibují iniciovat vznik novely zákona o pozemních komunikacích, která by zakázala billboardy v okolí dálnic a silnic pro motorová vozidla.

Neobcházejte zákony!
Trnem v oku je novým kritikům především benevolentní přístup úřadů k novele zákona o pozemních komunikacích č. 102/2000 Sb. Většina reklamních konstrukcí u dálnic je podle nich provozována bez předepsaných svodidel nebo jejich stavbu mnohdy namísto provozovatelů billboardů financuje stát. “Podle stanoviska ministerstva dopravy se zákon nevztahuje na billboardy již vybudované, ale až na nově povolené a vybudované billboardy. Zákon sice stanovil pětileté maximální období povolení billboardů, ale ŘSD toto ustanovení obchází tím, že prodlužuje dobu nájemní smlouvy k umístění billboardů u dálnice, a tudíž je platnost povole-ní k umístění billboardů stále prodlužována,” označuje postup úředníků za absurdní Josef Novotný.
Autoklubu ČR (AČR) zase vadí odstraňování billboardů postavených u dálnice D1, jejich následné přemístění i konstrukční změny. “Šetřením bylo zjištěno, že v řadě konkrétních případů billboardů došlo k přimontování druhé reklamní plochy na zadní stranu stávajícího billboardu. I tyto plochy byly postaveny, aniž by bylo vydáno nové stavební povolení,” říká zástupce AČR Roman Ječmínek.

Transparency: od slov k činům
Až do tohoto bodu jde o skutečnosti, o kterých se šeptem i nahlas mluví a které nijak nevybočují z tuzemské úrovně respektu k platné legislativě. Vážnější direkt pro image outdooru mohou znamenat obvinění ze strany respektované organizace Transparency International (TI), která hovoří přímo o možnosti korupce při uzavírání smluv na stavbu reklamních zařízení podél dálnic. Svoje slova podtrhává jak trestním oznámením na neznámého pachatele, tak i podanou správní žalobou na ŘSD kvůli údajné neochotě zveřejnit obsah kontraktů. TI nelibě nese i zmíněnou výměnu rolí státu a firem při financování výstavby ochranných svodidel. “Z korupčního chování úředníků ŘSD jsem nabyl dojmu, že zákon o pozemních komunikacích slouží pouze k tomu, aby odradil konkurenty exkluzivního provozovatele od snahy umístit na D1 své billboardy,” rozvíjí korupční teorii také Josef Novotný.

Co je ve hře?
Nakolik může série obvinění a požadavků zatřást zaběhanou praxí a ovlivnit reklamu u hlavních tahů, je vděčným tématem úvah. “Jiné, i když méně soustředěné útoky provozovatelé u dálnic vždy ustáli. Proč by to teď mělo být jinak?,” pochybuje o zásadních změnách zdroj M&M z prostředí venkovní reklamy. Je přitom zajímavé, že do zaměřovače nového náporu reklamobijců se vešla pouze společnost News Outdoor ČR (NOCR), která po akvizici outdoorové části firmy Quo v dubnu 2002 převzala její kontrakt s ŘSD. Ten údajně vymezuje pro NOCR exkluzivitu v oblasti dálniční reklamy ještě zhruba na pět let a podle nedávných zjištění MF Dnes je postaven tak, že umožňuje firmě vydělat až desetinásobek ve srovnání s 255 tisíci eur ročních odvodů státu. Byť je NOCR u dálnic dominantní, rozhodně není osamocená.
Ani pohled na druhou stranu není jednoznačný. Před více než rokem např. způsobil malé pozdvižení názor provozního ředitele ŘSD Otakara Vacína z rozhovoru pro M&M, že mezi roky 2007 až 2009 by většina legálně provozovaných reklamních nosičů měla okolí hlavních tahů opustit. Úvaha kalkulovala až s 80% redukcí dál-niční venkovní reklamy. Provozovatelé reklamních ploch reagovali zveřejněním studie z amerického prostředí o bezproblémovosti reklamy okolo dopravních tepen a hovořili o vypracování podobného dokumentu také z domácího prostředí. Ten ovšem dosud chybí. Na celé české dálniční síti je dnes podle údajů ŘSD téměř tisícovka legálních reklamních nosičů.

PROČ JEN ONI? Přestože dálniční reklama v ČR zdaleka není jen záležitostí News Outdoor ČR, roli hlavního otloukánka dostává firma téměř od všech “režisérů” antireklamních pogromů.

Jak je to jinde?
“Reklamní kuchařka” podle SNK ED
Bezvýhradní zákazy reklamy v extravilánu podél silnic a dálnic platí ve SRN, Španělsku a Finsku. Ve Francii pak pouze podél dálnic. V Rakousku a Řecku je možné povolit reklamu v extravilánu až od určité vzdálenosti od okraje vozovky (100 m), resp. středu vozovky (150 m) za podmínky, že neohrozí bezpečnost provozu. V ostatních státech, kde je regulace prováděna dohodou mezi orgány státní správy a nevládními organizacemi, se reklama neumísťuje podél dálnic; v Nizozemsku mohou být v extravilánu povoleny reklamy s dopravně bezpečnostní tematikou.
V intravilánu je většinou umísťování reklam dovoleno na základě povolení správce komunikace nebo místního orgánu státní správy, a to mimo obvyklé pásmo v rozsahu 20-40 metrů od osy vozovky. Prvořadým kritériem povolení je bezpečnostní hledisko, avšak splněny musí být i další podmínky (souhlas majitele pozemku, stavební povolení a znalecký posudek, zda reklama nenaruší charakter či význam místa).
Zdroj: senátní klub SNK ED