Česká limonáda boduje i v cizině

Třetí nejlepší firmou v soutěži Poštovní spořitelna Firma roku 2006 se stala nápojářská společnost Kofola. Krnovské “dítko” Janise Samarase jde cílevědomě za svým cílem být největší firmou na nealkoholické nápoje ve střední a východní Evropě.
Za poslední čtyři roky firma znásobila své tržby a minulý týden překonala i magickou hranici dvou miliard korun za prodej nápojů v Česku.
Kofola jako nápoj vznikla už počátkem šedesátých let v opavském farmaceutickém závodě Galena. Nápoj zde vyvinul pražský farmakognostik docent Blažek. Základem je speciální sirup Kofo, vyráběný podle originální receptury. Obsahuje přírodní šťávu z jablek, rybízu, višní a třešní, cukr, karamel a aromatické přísady doplněné o kofein a konzervační látku.
V šedesátých letech se tato černá limonáda a česká náhražka slavné coca-coly těšila velké popularitě a až do revoluce patřila mezi nejprodávanější nápoje na trhu. V průběhu devadesátých let však kofola téměř zmizela z pultů.
Vše se změnilo až v roce 2002, kdy Kofolu získala řecká rodina Samarasů a černé limonádě vrátila ztracenou popularitu. Samarasovi začali v tuzemsku podnikat před patnácti lety. Nejprve dováželi z Řecka ovoce a zeleninu, pak přešli na nápoje. Dováželi citrónový koncentrát a v opavském cukrovaru ho s několika zaměstnanci stáčeli do vlastních obalů.
Později koupili v Krnově malou sodovkárnu a rozjeli výrobu sirupů, džusů a limonád. Jejich firmě Santa nápoje však chyběla silná značka. Proto Samarasovi koupili od firmy Ivax značku Kofola. “Koupě značky Kofola byla prostě příležitostí, která vyšla. A síla tradiční značky se potvrdila,” říká Jannis Samaras, dnešní šéf Kofoly.
Na Kofole postavili Samarasovi strategii celé firmy a změnili i název společnosti. Cena 215 miliónů korun, kterou Řekové za značku zaplatili, se sice mnohým zdála vysoká, ale desetinásobný nárůst prodeje od té doby potvrzuje, že Samaras vsadil na dobrého koně.
Z malé regionální sodovkárny na severu Moravy během několika let vyrostla firma, která na středoevropském trhu “prohání” i světové giganty, jako jsou Coca-Cola či Pepsi Cola.
Dnes se Kofola prodává v Česku, na Slovensku, Polsku a Maďarsku. Firma zaměstnává přes tisíc lidí a kromě Kofoly vyrábí ovocné nápoje Jupí, Jupík, Top Topic a pramenitou vodu Rajec.
Své portfolium rozšířila také o kofolu s citrónovou příchutí. “Vypozorovali jsme, že si lidé dávají do kofoly citrón. Dokonce si ho tam celý vymačkají. Tak to vzniklo. Ukázalo se, že to funguje jako dobré osvěžení na trhu,” vysvětluje Jannis Samaras, generální ředitel Kofoly.
Ten veškerou zodpovědnost za chod firmy převzal od otce a zakladatele firmy Kostase Samarase zhruba před pěti lety. Kvůli tomu ani nedokončil vysokou školu.

MEZITITULEK: Originální nápady
Na začátky ve firmě vzpomíná s úsměvem. “Nejtěžší bylo uvěřit tomu, že prorazíme, když se nám takzvaná velká konkurence smála. Úšklebků ze strany nadnárodních firem jsme si v začátcích užili opravdu dost,” říká Jannis Samaras.
Za úspěchem podle něj stojí strategie firmy založená na silných a kvalitních značkách, kvalifikovaných lidech a uvážlivých investicích. Firma se od počátků zaměřila na originální nápady. Nedávno začala s úspěchem prodávat vodu Rajec ve třičtvrtělitrovém balení, nebo spustila spolu s portálem Atlas.cz mapu, kde každý najde místo prodeje čepované kofoly. “Praha je město plné stovek nejrůznějších barů a hospůdek. Lidé nevěděli, ve kterých podnicích si mohou točenou kofolu dát. Všechna místa, která ji mají v nabídce, nyní v internetové mapě označují zvláštní půllitry,” vysvětluje mluvčí firmy Martin Klofanda.
Kofola kromě toho sází i na kreativní reklamu. Její slogan “Když ji miluješ, není co řešit” téměř zlidověl. “Sedí nám to. Nejde jen o vědecký marketing, jde nám to tak trochu od srdce,” říká Samaras.

MEZITITULEK: Slovenské plagiáty
Toho, že kofola lidem chutná, si ovšem všimli i jiní podnikatelé. Bez licence a bez povolení ji začali vyrábět i čepovat nejen v Česku, ale i na Slovensku.
Soudní spory jsou často dlouhé, zejména slovenské úřady si leckdy dávaly na čas, a falešná kofola je tam k mání ještě dnes.
Plagiátoři napodobují etikety i obaly. “V první fázi se snažíme o dohodu, vyzveme plagiátora k stáhnutí výrobku z trhu. Teprve když neuspějeme, následují právní kroky,” říká Jannis Samaras.
A proč firma Kofola tolik uspěla? Podle marketingových expertů i proto, že “komunistická odpověď na Coca-Colu”, jak je někdy kofola přezdívaná, je v myslích spotřebitelů často chápána jako retrovýrobek. Je nostalgií po tom, co si mladí lidé pamatují z dětství a co se jim kdysi upíralo, a proto bylo vzácné.

Hospodářské noviny, 6.12. 2006, autor: Zuzana Luňáková