Spotřeba Čechů je stále pestřejší
Složení takzvaného spotřebního koše není jen podkladem pro výpočet inflace. Obměna jeho jednotlivých položek poměrně věrně vypovídá i o tom, jakým způsobem a jak rychle se mění celá společnost. Respektive, jak průměrní Češi bohatnou a jak se současně s tím mění jejich spotřební návyky.
Příkladem mohou být osobní automobily. Až do roku 2000 se jejich spotřebitelská cena měřila výhradně na jediném voze – Škodě Felicii. Před pěti lety už bylo v koši deset automobilů, včetně zahraničních značek, a pozici nejprodávanějšího osobního automobilu převzala Fabie.
Nyní je v cenovém koši dvanáct nových a šestnáct ojetých automobilů, od roku 2007 v něm přibudou nejméně tři nové značky. Jaké značky to budou, se ještě statistici nerozhodli.
Právě ojetá auta, poplatky u bankomatu, dálniční známky, ale třeba také zábavná pyrotechnika byly do cenového koše zařazeny teprve před šesti lety.
MEZITITULEK: Husákovy děti v akci
Změny cenového koše ale podle statistiků nemusí znamenat nutně jen to, že lidé mají více peněz.
“Spotřeba se rychle mění nejen proto, že lidé bohatnou, ale také kvůli generační výměně.
Ke slovu se dostávají silné ročníky sedmdesátých let, a ty již skutečně vyznávají úplně jiný životní styl, než jejich předchůdci,” konstatuje analytik David Marek z Patria OnLine.
Tato generace si dopřává více a více luxusního zboží, mnohem více jí záleží na tom, jak vypadá a jak tráví volný čas. Proto také vyžaduje zcela nové služby.
A právě to se odrazí i v nové konstrukci spotřebního koše. Dostává se do něj třeba babysitting nebo operace očních víček.
Pokud jde o položky, ve kterých se hodnotí způsob, jak nejčastěji Češi tráví dovolenou, stále vedou pobytové zájezdy ve Španělsku a Chorvatsku, ale nově přibude poznávací zájezd do Francie.
Zatímco jednotlivé položky se mění poměrně rychle, “váha” jednotlivých skupin zboží a služeb je stále skoro stejná.
Na inflaci mají stále největší vliv ceny potravin, i když jejich vliv pozvolna klesá.
Ceny potravin stlačuje dolů konkurence prodejců. Češi totiž převážně nakupují v supermarketech a hypermarketech, a množství těchto řetězců vyostřilo konkurenci natolik, že se potraviny prodávají velmi levně.
Stále větší “váhu” ve spotřebním koši a tím i vliv na inflaci mají naopak ceny bydlení. Tržní nájemné, regulované činže, ale i ceny vodného a stočného stále šplhají nahoru.
Česko tak začíná kopírovat evropský trend, bydlení se na spotřebě bude podílet zhruba jednou třetinou.
MEZITITULEK: Od bůčku ke svíčkové
A jaký je tedy podle statistiků Čech jedenadvacátého století? V jídelníčku dává přednost vepřovému masu, není to už ale bůček, více kupuje i pravou hovězí svíčkovou. Stále má ale nejraději špekáčky a gothajský salám. Mírně přibývá milovníků vína. Nejoblíbenějšími cigaretami zůstávají Petry. Pánové stále ještě nejsou vyznavači obleků, dámy přikládají stále větší význam nákupu kvalitního spodního prádla, zvláště podprsenek.
Celkové revize spotřebního koše se dělají jednou za pět až sedm let.
“Základní období před revizí by mělo končit nulou nebo pětkou,” říká předseda Českého statistického úřadu Jan Fišer. Přiznává ale, že nákupní zvyklosti lidí se začínají měnit podstatně rychleji než jednou za pět let.
Hospodářské noviny, 7.11. 2006, autor: Jana Havligerová