ČRo by chtěl digitalizovat svůj archiv do 20 let

22. 11. 2006 11:11

autor:

— Mohlo by vás zajímat —

Pokáč zpívá v nové kampani: když neví mamka, poradí Partners Banka

Poradenská Partners Banka, která odstartovala 6. března, spouští od 2. dubna reklamní kampaň. Znalost značky buduje s písničkářem Pokáčem.

Reklama
vškk

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Dosud neznámý rukopis Karla Čapka či zvukové záznamy s hlasem dirigenta Václava Talicha a spisovatele Jana Čepa na starých gramofonových fóliích letos objevili pracovníci Českého rozhlasu při přípravě na další digitalizaci archivu ČRo. Budou je tak moci zařadit po bok zhruba 25 000 hodin archivních zvukových záznamů, které jen letos do digitálního archivu přibyly. ČRo odhaduje dobu celé digitalizace na 20 let, náklady na celou akci pak na 200 milionů korun. Podle svých možností může ČRo vydat jen polovinu této částky, a proto by přivítal, kdyby další výdaje zaplatil stát.
„Důležitým faktorem v procesu digitalizace je čas. Mají-li být veškeré cenné dokumenty uchovány v dobré kvalitě, pak je třeba digitalizaci, zejména zvukových dokumentů, dokončit v časovém horizontu 20 let,“ řekla vedoucí Archivních a programových fondů ČRo Eva Ješutová. Na převádění záznamů a dalších archiválií pomáhá rozhlasu i externí firma. „Kdybychom digitalizovali vlastními silami, děláme to odhadem 180 až 200 let,“ poznamenal Jiří Truneček z odboru informačních technologií ČRo.
Podle Ješutové překročí celkové náklady na digitalizaci archivních fondů a sbírek rozhlasu podle kvalifikovaného odhadu částku 200 milionů. Jen náklady na digitalizaci zvukových dokumentů představují zhruba 75 milionů, v řádech desítek milionů se budou pohybovat náklady na technologie. Dále je nutné započítat převod všech fondů rozhlasu, tedy nejen zvukových záznamů, ale například i rukopisu hudebních děl a dalších písemností.
Rozhlas ale zřejmě nebude mít podle ní dostatek peněz na zaplacení všech nákladů na digitalizaci. Přivítal by proto dotaci ze strany státu s odkazem na to, že jeho archivní fondy a sbírky jsou významnou součástí národního a evropského kulturního dědictví. „V letošním roce ČRo investoval do digitalizace necelých pět milionů. Pokud by tak činil v příštích letech, za 20 let je to 100 milionů, tedy polovina potřebné částky. Od toho by se měla odvíjet výše případné státní dotace,“ podotkla Ješutová.
Také Rada Českého rozhlasu nedávno uvedla, že by na digitalizaci archivu ČRo měl přispět stát. Více peněz by podle ní přispělo k rychlejšímu tempu digitalizace. „Rada ČRo znovu připomíná, že rozhlasový archiv je součástí národního kulturního pokladu a dává poslanecké sněmovně v úvahu, zda by alespoň část jeho nákladů neměla být hrazena ze státního rozpočtu, z rozpočtové kapitoly ministerstva kultury,“ uvedla rada ve své Výroční zprávě Rady ČRo o činnosti ČRo za rok 2005.
V příštím roce by chtěl rozhlas dokončit digitalizaci archivních zvukových dokumentů uložených na magnetofonových pásech, a to i za případné pomoci externí firmy. „Vlastními silami budeme digitalizovat především starší typy nosičů, například fólie, matrice, gramodesky a podobně. Z písemných dokumentů budeme pokračovat v digitalizaci přednášek a výstřižkového fondu,“ podotkla Ješutová.
Do digitálního archivu přitom nemíří pouze starší záznamy, ale od 1. října 2003 i rovnou celé vysílání celoplošných stanic včetně Radiožurnálu, k tomu posléze přibyly i nové digitální stanice. Jen letos se tak v archivu objevilo 80.000 hodin jejich vysílání.
V příštím roce zřejmě potká podobný osud i vysílání regionálních stanic. „S ukládáním příspěvků regionálních stanic do digitálního archivu se, alespoň zkušebně, započne od února, kdy bude spuštěn import Ostravy,“ dodala Ješutová s tím, že je pravděpodobné, že v průběhu příštího roku začne archivace vysílání studií, ale záleží ještě na rozhodnutí vedení.

Jak AI mění česká média? Čtěte v MAM 13/2024.

Redakce MAM

Další zajímavé čtení

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Aimée McLaughlin, Creative Review: „zvědavost je stále nejzásadnější vlastností novináře“

Povídali jsme si s Aimée McLaughlinovou, zástupkyní šéfredaktora časopisu Creative Review, který je od roku 1980 zdrojem informací o umění, reklamě a designu ve Velké Británii. Aimée se s námi podělila o své názory na to, čím je časopis jedinečný, na současné překážky v kreativním průmyslu a na to, že se poprvé stala členkou hlavní poroty Epica Awards.