Českem letí parodie na úspěšné reklamy

Chcete, aby se o vaší firmě mluvilo? Tak zkuste i poněkud netradiční metodu. Po českém webu se šíří obrázky či spoty, která se tváří jako parodie reklam. Jejich autory jsou však firmy, které promyšleně parodují vlastní reklamy.
Autentická nahrávka z call centra České spořitelny, kde ochotný operátor několik minut slabikuje postarší nahluchlé paní jméno svého šéfa Jacka Stacka, nebo plavkyně vypouštějící bublinky známé z reklam telefonního operátora – to jsou nejnovější “hity” kolující na českém internetu.
Tuzemské firmy pochopily, že nejdůležitější je zaujmout, a stále častěji proto volí takzvaný virální marketing.
Taková reklama je prakticky zadarmo. Pokud je dostatečně vtipná, lidé si ji mezi sebou přeposílají navzájem, a firmy tak nemusí platit za žádná pronajatá média. Navíc i ti největší odpůrci klasické reklamy přijmou e-mailový vtip od kamaráda zcela jinak, než klasickou reklamu v televizi. Z pohledu firmy má takový spot jedinou nevýhodu – nedá se “vypnout” v momentě, kdy chce společnost reklamu opustit.
“Tuto novou formu marketingu využívá stále víc firem. Ve většině případů se však k tomu nehlásí a tváří se, jako že jejich dílo vzniklo lidovou tvořivostí,” tvrdí Martin Charvát, kreativní ředitel agentury Mark BBDO, která podobné kampaně připravila pro několik společností.
Nejnověji nový druh reklamy využili operátoři – Vodafone a O2. Cílem takového marketingu je vytvořit něco, o čem se mluví.
V případě Vodafone to platí téměř stoprocentně. Vnadnou dívku a žádná trika si uživatelé internetu přeposílají již několik týdnů, stejně jako bublinkové PivO2.
Zatímco v zahraničí jsou parodie na vlastní značky poměrně časté, české firmy zatím sbírají odvahu. O reklamu, kterou by si uživatelé internetu posílali sami mezi sebou, se veřejně pokouší například Centrum.cz se svou hitparádou Bobíkových vražd, na internetu kolují i odkazy na vtipný Budvar či Staropramen. “Klienti si na virální marketing teprve zvykají. Nejsou si úplně jistí odezvou a bojí se, zda jim drsnější vtip nezpůsobí nějakou újmu,” vysvětluje Jiří Janoušek, ředitel Asociace komunikačních agentur. I to je důvod, proč se mnoho firem ke svým dílům většinou nechce hlásit.
Reklamní odborníci se shodují, že pokud chce firma ze své značky vytvořit kultovní záležitost, virální reklama je k tomu jako stvořená. Často totiž na ní lidé začnou tvořit další parafráze.
Zatímco “Žádná trika” jsou podle zdroje HN z dílny samotného operátora, další verze této reklamy už jsou dílem lidové tvořivosti.
Sem patří například hlava Mirka Topolánka dosazená na tělo Petra Čtvrtníčka z reklamy na Vodafone s nápisem: “Mohli jsme pro vás sestavit novou vládu. A krásnou. Ale my jsme řekli NE!” I takové reklamy však zvedají povědomí o parodované značce. Efektivnost virálních kampaní je měřitelná jen těžko. “Může se změřit jenom počtem kliknutí na stránku. To však platí jen pro reklamy umístěné na internetu,” říká Lars Killi, kreativní ředitel McCann Erickson. Často si však tuto reklamu lidé pouze přeposílají e-mailem.
Internet však přináší i další možnosti reklamy. Jednou z nich je blogerská kampaň, tedy zapojení “najatých” lidí do diskusí na internetu. Nedávno ji v Česku jako první ve větší míře využil internetový obchod s elektronikou itlevně.cz. “Nevýhodou tohoto způsobu prezentace je, že příspěvky blogerů mohou být i negativní,” říká Pavel Doležal z reklamní firmy Ataxo.

Hospodářské noviny, 28.11. 2006, autor: Zuzana Luňáková, Jan Cizner