Celoplošné stanice v krajích: jak se jim daří?

Zhruba rok již probíhá výzkum poslechovosti rádií samostatně pod názvem Radio projekt. Realizátoři výzkumu STEM/MARK a Mediansbírají data metodou CATI, tedy telefonickými rozhovory se záznamem do počítače. Přechod na novou metodiku podle očekávání nastavil nové rozestavení hlavních hráčů na trhu, které se projevuje jak na celorepublikové, tak i na regionální úrovni. Co to konkrétně znamená pro celoplošné stanice? (Vzhledem k termínu uzávěrky této přílohy vychází text z dat Radio projektu za období 1. pololetí 2006 – pozn. red.)

Výměna lídrů
Nový Radio projekt již od začátku ukazuje na poměrně vyrovnanou pozici tří největších pri-vátních celoplošných stanic. Impuls, Evropa 2 a Frekvence 1 oslovují svým vysíláním kolem 900 tisíc posluchačů denně, přičemž první dvě jmenovaná rádia dosahují prakticky shodného výsledku poslechovosti. Nelze tak s naprostou jistotou říci, které rádio je u nás dnes nejposlouchanější (měřeno poslechem včera; rozdíly se pohybují v rámci statistické chyby).
Obdobná byla situace již v roce 2005 (podle bývalého Media projektu), kdy si pozici lídrů držely ČRo1 Radiožurnál a Frekvence 1. Po přechodu na novou metodiku se pozice prohodily a do čela poslechovosti se dostala rádia zaměřená spíše na mladší posluchačské skupiny: Evro-pa 2 a Impuls (Evropa 2 je nejposlouchanější stanicí mezi lidmi mladšími 30 let, Impuls mezi lidmi středního věku). Frekvence 1 (nejposlouchanější ve skupině 50-59 let) klesla na třetí příčku a ČRo 1 Radiožurnál (nejposlouchanější ve věkové skupině 60-69 let) se za zmíněnou trojicí pohybuje již se znatelným odstupem.
Posílení oproti dřívějším výzkumům vykazuje však jeho sesterská stanice ČRo2 Praha (nejposlouchanější stanice mezi lidmi ve věku 70-79 let).

Impuls nejúspěšnější v regionech
Bližší pohled do jednotlivých regionů ČR napovídá, že ne všude platí dominance celoplošných stanic nad regionálními. Z celkem 14 krajů ČR je celoplošná stanice nejposlouchanější v devíti regionech a v pěti krajích jsou naopak nejposlouchanější regionální stanice. Žádná ze čtyř hlavních celoplošných stanic se nedokázala dostat mezi tři nejposlouchanější rádia ve všech regionech (ani mezi prvních šest). Nejlépe si v tomto směru vede Impuls, který se do Top 3 propracoval v 10 ze 14 regionů, Evropě 2 a Frekvenci 1 se to podařilo v osmi regionech a Radiožurnálu jen ve čtyřech.

Silnější než “celoplošky”
Regionální stanice jsou nejposlouchanější v pěti krajích, konkrétně Rádio Blaník ve středních Čechách a v Ústeckém kraji, Hitrádio FM Plus v Plzeňském kraji, Hitrádio Vysočina 94,3 FM na Vysočině a Radio Čas v Moravskoslezském kraji. S výjimkou středočeského regionu je odstup těchto lídrů od dalších stanic značný. Vysočina, Středočeský, Plzeňský kraj patří spolu se Zlínským a Ústeckým krajem mezi bašty regionálního vysílání (podíl celoplošných stanic se zde pohybuje pod 37 %). Vůbec nejsilnější pozici má Hitrádio Vysočina ve stejnojmenném regionu, kde jako nejposlouchanější rádio má zhruba dvakrát tolik posluchačů než druhá stanice v pořadí (Frekvence 1).

Kde jsou bašty celoplošných stanic?
Celoplošné stanice si nejlépe stojí v Olomouckém kraji, kde obsadily první čtyři místa, celkově dosáhly téměř 50 % poslechovosti (poslouchal je každý druhý obyvatel kraje starší 12 let) a 63% podílu na trhu (share). Mezi kraje, kde je pro celoplošné stanice “příznivé klima”, můžeme přiřadit i Liberecký, Pardubický a Jihočeský kraj (viz tabulky). Jedná se většinou o “nově koncipované kraje”, na jejichž území nejsou bývalá krajská města, a tudíž tu schází tradice silných regionálních stanic.

Trendy až po meziročním srovnání
Pokud srovnáme data z posledních dvou klouzavých pololetí, tak sledujeme mírný pokles podílu celoplošných rádií na rozhlasovém trhu v ČR (z 54,6 % na 48,3 % v 1.+2. čtvrtletí 06). V krajích se však tento pokles projevil jen v polovině ze 14 sledovaných, nejvíce na Zlínsku. Tyto poklesy často mohou mít sezonní charakter, potvrzení skutečných trendů přinese až meziroční srovnání dat.
Autor je ředitelem klientských služeb společnosti STEM/MARK.