Bilance podzimu

Konference o médiích jsou tradiční náplní podzimu. Hodnocení z pohledu jednotlivých vysílatelů, plány na další období, lobbing ostatních, zvědavé naslouchání politiků. A tak už proběhly Mezinárodní konference o digitalizaci rozhlasu – World DAB Forum v Soulu, v Praze Kulatý stůl o digitalizaci, konference Forum Me-dia, seminář Postavení médií v české společnosti a v EU nebo tradiční Českokrumlovská mediální konference. Ta udělala “tlustou čáru” za minulým volebním obdobím. Ukázalo se, že povolební změna poměrů vyvolá snahu po opětné změně vysílacího zákona a bude znamenat ještě daleko menší shodu politiků než doposud. O neshodu se postarají i sami privátní televizní vysílatelé, kteří se sice shodli na tom, že shodu chtějí nalézt, jen ale nevědí, v čem.

Stávající držitelé televizních licencí, kteří vydělávají, ale do budoucna může být jejich pozice ohrožena, mají jiné zájmy než žadatelé o licence na digitální vysílání, kteří už investovali a jejichž naděje prozatím zmařil soud. A jiné zájmy mají ti, jejichž programy nenadchly regulátora a z licenčního řízení byli vyřazeni. Největší změny se ale týkají rádií. Množství distribučních tras pro obsah, které se otevřelo s novým zákonem a s nástupem nových technologií, privátní vysílatele zaskočilo. Desítky let tradiční rozhlasové vysílání během měsíců vystřídá nepřeberná paleta možností. Mnohé multimediální. Televize, mobilní telefony či počítače se stanou také radiopřijímači, pokud už jimi nejsou dnes. Autorádia se promění v televize s dopravním zpravodajstvím, televize se stanou domácími “videopůjčovnami”, namísto jednoho rádia vám rozhlas bude moci nabídnout paletu “stanic” podle vašeho hudebního vkusu či obsahových preferencí. Hovoří se o nelineární televizi a rádiu. Uživatel si sám řekne, co chce poslouchat či vidět. Ze satelitu, kabelového příjmu, terestricky, prostřednictvím mobilních telefonů a jiných sítí, z širokopásmového internetu. A jelikož množství obsahu drasticky vzroste, množství vysílatelů též, objem peněz do klasické reklamy se nezmění a objem času diváků a posluchačů stoupá pouze velmi málo, i ti největší komerční rozhlasoví vysílatelé zjistili, že jejich dosavadní ekonomika je ohrožena. Na takový technologický skok nemají peníze. Mnohé z nich nejspíše nahradí silné zahraniční společnosti. Provozování televize a rozhlasu ani nyní není pro chudé a slabé.

Ekonom, 16.11.2006, autor: Štěpán Kotrba, člen Rady ČRo