Benefity: Zaměstnanci na důchod myslí, zaměstnavatelé také
Prostřednictvím příspěvku na daňově odečitatelné produkty může zaměstnavatel uspořit na mzdových nákladech. Zavedení těchto finančních produktů pak představuje zajímavé rozšíření programu zaměstnaneckých výhod a poskytovaných benefitů. Příspěvek zaměstnavatele pomůže zaměstnancům zachovat si životní standard i po odchodu do důchodu. Výraznou výhodou je pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance i možnost získat bonusy a slevy, kterých by zaměstnanci při individuálním uzavření smlouvy stěží dosáhli.
Daňové úlevy a příspěvky od státu
Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění zaměstnance je daňově uznatelným nákladem zaměstnavatele. Ten si může zahrnout do nákladů částku ve výši až 3 % vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (obecně hrubá mzda).
Příspěvek zaměstnavatele nepřesahující 5 % vyměřovacího základu je pro zaměstnance osvobozen od daně z příjmu, rovněž není předmětem odvodů na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení (pokud uvažujeme hrubou mzdu např. 15 000 Kč měsíčně, činí daňově uznatelný příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění až 750 Kč měsíčně).
Stát navíc podporuje vlastní příspěvky zaměstnanců (účastníků) – ti mohou získat státní příspěvek až 150 Kč při vlastním příspěvku 500 Kč měsíčně. Další nezanedba-telnou formou státní podpory je možná úspora na daních 1440-3840 Kč (podle platového zařazení) při vlastním příspěvku 1500 Kč měsíčně.
Komu zaměstnavatelé přispívají?
Velká část zaměstnavatelů chápe příspěvek na penzijní připojištění jako možnost vyjádření své sociální zodpovědnosti vůči zaměstnancům. Vzhledem k chybějící penzijní reformě stoupá potřeba vlastního zabezpečení na stáří, kterou si stále častěji uvědomují i firmy.
Příspěvek je většinou poskytován plošně všem zaměstnancům, podmínky jsou pak konkrétně upraveny vnitřními směrnicemi každého podniku (nárok často vzniká po určité odpracované době či je podmíněn vlastním příspěvkem zaměstnance).
O oblibě penzijního připojištění mezi zaměstnavateli hovoří i jasná čísla: zaměstnavatelé přispívají na penzijní připojištění už 800 000 zaměstnanců. Konkrétně u Penzijního fondu ING přispívají zaměstnavatelé u čtvrtiny všech smluv.
Mají zaměstnanci o penzijní připojištění zájem?
Podle nedávno zveřejněného průzkumu společnosti Sodexho Pass, který zkoumal názor zaměstnavatelů a zaměstnanců na jednotlivé druhy benefitů, má o penzijní připojištění zájem plných 70 % zaměstnanců.
Tento finanční produkt není určen pouze těm, kdo již přemýšlejí o důchodu, ale je vhodný i pro mladé lidi, kteří chtějí efektivně ukládat své peníze. Ti si mohou po 15 letech vybrat polovinu naspořené částky jednorázově nebo formou tzv. výsluhové penze, což je daňově zvýhodněno.
Výhodnost penzijního připojištění zesiluje určitý “multiplikační efekt” – pokud zaměstnanec dostává prostředky od zaměstnavatele nad rámec mzdy, sám si přispívá a ještě dostává státní příspěvek, stává se pro něj penzijní připojištění opravdu zajímavým. Všechny příspěvky jsou ještě zhodnoceny o podíly na zisku fondu. Příspěvky účastníků fond totiž výhodně investuje. Využívá k tomu nástroje s minimálním rizikem a stabilními výnosy, pravidla investování navíc podléhají přísnému státnímu dozoru.
Jestliže by zaměstnanec odešel od společnosti, může v platbě příspěvků sám pokračovat, minimální příspěvek činí 100 Kč měsíčně. Placení také může odložit či přerušit. A to vše jsou jistě důvody, proč se nad uzavřením smlouvy minimálně zamyslet.
Využijí ho nakonec všichni zaměstnavatelé?
Nabídka zaměstnaneckých výhod je dnes u větších firem téměř samozřejmostí. Součástí jejich personálních oddělení jsou specialisté na výběr a poskytování zaměstnaneckých benefitů a i sami zaměstnanci si na tyto výhody zvykli. Trend poskytování zaměstnaneckých benefitů postupuje i směrem k středním a menším firmám, které tak mohou výrazně posílit svoji konkurenceschopnost na trhu práce a získat tak kvalitní pracovníky.
Další pozitivní zprávu přináší novela vyhlášky č. 100/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, s účinností od 1. ledna 2007. Podle ní mohou organizační složky státu a státní příspěvkové organizace z fondu kulturních a sociálních potřeb platit za své zaměstnance část příspěvku na penzijní připojištění, nejvýše však 90 % částky, kterou se zaměstnanec zavázal hradit.
Příspěvkové organizace zřízené územními samosprávnými celky pak mohou z fondu hradit za své zaměstnance příspěvek na penzijní připojištění nebo jeho část.
Autor je generálním ředitelem Obchodní služby ING ČR.
CO PŘIJDE? Řada zaměstnavatelů přispívá svým lidem na důchodové připojištění.