Al-Džazíra vyvolala mediální revoluci v arabském světě

Katarská televizní stanice Al-Džazíra vyvolává značné kontroverze spojené zejména s jejím stále rostoucím vlivem v arabských zemích i ve světě. „Arabská CNN“ se totiž nevyhýbá tématům ožehavým jak pro arabskou společnost, tak pro Západ. Do povědomí západního světa se dostala díky reportážím z Afghánistánu po teroristických útocích z 11. září 2001. Ve středu slaví deset let vysílání.
Al-Džazíra (Ostrov) je suverénně nejsledovanější televizí na Blízkém východě, o jejím významu například svědčí průzkumu společnosti InterBrands z roku 2004, ve kterém byla vyhodnocena jako pátá nejvlivnější značka na světě, hned po značkách Apple, Google, IKEA a Starbucks.
Al-Džazíra vznikla v roce 1996 na troskách BBC TV Arabic service. Na jejím vzniku má největší podíl katarský emír Hamad bin Chalífa Sání, jenž při palácovém převratu v červnu 1995 odstavil svého otce. Nový emír zrušil cenzuru i ministerstvo informací a 1. listopadu 1996 spustil v katarské metropoli Dauhá vysílání stanice v arabštině, na jejíž rozjezd bylo vyčleněno 150 milionu dolarů.
Al-Džazíra, v níž má většinu katarská královská rodina, nejprve vysílala šest hodin denně, ale už v roce 1999 začala s nepřetržitým čtyřiadvacetihodinovým zpravodajstvím. Roční rozpočet se údajně pohybuje okolo 30 milionů dolarů, jedním zdrojem financování je obrazový materiál, který prodává do výměnných sítí. Stanice má asi 750 zaměstnanců (asi šestina zaměstnanců americké CNN) a její program je prostý: zpravodajství prokládané diskusními pořady. Od října 2003 stojí v čele stanice Jordánec Vadá Chanfar, který vystřídal Katařana Muhammada Džasíma Alího.
První kritiky na vysílání stanice přišly z arabských zemí, které nebyly zvyklé na kritiku od nezávislých sdělovacích prostředků. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí například odvolal z Kataru velvyslance, když televize odvysílala rozhovor s příslušníky libyjské opozice. Saúdskoarabský kabinet se opakovaně ohrazoval proti pořadům o postavení žen a korupci ve svém království. Egyptská, státem ovládaná média spustila kampaň proti „neblahému salátu sexu, náboženství a politiky“, který stanice vysílala.
Proti Al-Džazíře protestoval palestinský vůdce Jásir Arafat, duchovní vůdce radikálního palestinského hnutí Hamas šajch Ahmad Jasín, protesty přišly i z Kuvajtu, Alžírska, Jordánska či poměrně liberálního Maroka. Zpravodaje Al-Džazíry vypověděl ze země v předvečer útoku na Bagdád v roce 2003 i Saddámův Irák.
Al-Džazíra byla ale také první arabskou televizní stanicí, která začala vysílat rozhovory s izraelskými politiky, což pobouřilo zejména Sýrii. Na druhé straně se ozvaly i židovské organizace ve Spojených státech a Wiesenthalovo centrum v Los Angeles, jež považovaly vysílání Al-Džazíry za antisemitské. Rusko zase iritovaly reportáže stanice z Čečenska.
A změnil se i postoj USA, které do září 2001 vychvalovaly stanici za její oddanost svobodě tisku a tvrdé reportáže o režimech Blízkého východu. Čtyři dny po 11. září 2001 se v jejím vysílání objevila tvář Usámy bin Ládina, vůdce teroristické sítě Al-Káida.
Jeho nenávistný projev vynesl Al-Džazíře pověst hlásné trouby teroristů (stanice se hájila tím, že se snaží dát prostor oběma stranám) a vyvolal kritiku americké vlády, která si ústy ministra zahraničí Colina Powella katarskému emírovi postěžovala, že zpravodajství stanice považuje za nevyvážené. S tím ostře kontrastoval fakt, že americká CNN uzavřela s Al-Džazírou exkluzivní smlouvu na její materiály. Ostatní stanice mohou produkci přebírat nejdříve šest hodin od doby vydání, jinak se vystavují vysoké finanční pokutě.
V dalších letech vysílala televize řadu dalších nahrávek členů sítě Al-Káida, ale i třeba záběry amerických obětí a oslavujících muslimů.
V oblasti začaly podle vzoru Al-Džazíry vznikat další stanice. Spojené arabské emiráty spustily v únoru 2003 televizi Al-Arabíja, Američané o rok později televizi Al-Hurra. Podle loňského průzkumu, který se uskutečnil v Jordánsku, Libanonu, Maroku, Saúdské Arábii, Egyptě a Spojených arabských emirátech, je v oblasti nejsledovanější s 65 procenty diváků Al-Džazíra, následuje Al-Arabíja s 34 procenty a poté další, mezi jinými i televize libanonského radikálního hnutí Hizballáh Al-Manar.
Stanice má do budoucna velkolepé plány. Letos v březnu se změnila na skupinu Al-Džazíra Satellite Network, pod kterou bude v budoucnu spadat samotná stanice Al-Džazíra, mezinárodní kanál v angličtině Al-Džazíra International, tři sportovní kanály, dokumentární kanál a dvě internetové stránky (v arabštině a angličtině).
Kanál Al-Džazíra International, který má být spuštěn v letos v listopadu, chce ze svých čtyř rotujících center v Dauhá, Londýně, Washingtonu a Kuala Lumpuru vysílat jediné celosvětové zpravodajství „zevnitř Blízkého východu“.