10 dobrých rad

Minulý týden se v Londýně sešli šéfové největších mediálních koncernů v Evropě, aby diskutovali o budoucnosti svého průmyslu. V úvodním referátu si ředitel jedné z nejúspěšnějších evropských komerčních televizí, RTL, Gerhard Zeiler položil otázku: “Mohou tradiční vysílatelé obstát v digitálním světě?” Odpověděl na ni kladně a pro svůj optimismus shromáždil desatero argumentů:

1. Nebojte se fragmentace televizního trhu. Každý vysílatel bude potřebovat svoji rodinu programů a pouze ti velcí jsou schopni ji vytvořit.

2. Nemějte strach z nových technologií. Základem vysílání je obsah, naším úkolem je pouze ohlídat si všechny další způsoby jeho distribuce.

3. Nespoléhejte pouze na jeden zdroj příjmů, reklama nestačí. Například RTL počítá s tím, že reklama mu v budoucnu zajistí jen 50 procent příjmů.

4. Využívejte potenciál svých pořadů. Na oblíbené seriály se lidé rádi podívají podruhé i potřetí.

5. Čím silnější a větší je vaše přítomnost v analogovém světě, tím lépe se vám povede ve světě digitálním.

6. Budoucnost má hlavně takový byznys, který má mezinárodní základ.

7. Není pravda, že více peněz do výroby pořadů automaticky zvýší sledovanost. Vysílatel nesmí ztratit kontrolu nad náklady na programovou tvorbu.

8. Vysílatelé musejí lobbovat za to, aby se s přechodem rozhlasu a televize do digitálního světa liberalizovala regulace obsahu a reklamy.

9. Vše záleží na obsahu, a protože kreativita je obtížné řemeslo, každý nápad musí projít procesem zkoumání, prověřování a dalšího rozvíjení.

10. Na trhu kraluje značka (brand). Je důležité vědět, v čem je její síla a jedinečnost a podle toho jednat.

V následné diskusi šéf britské komerční televize ITV Simon Shaps vyslovil přesvědčení, že i v prostředí nabízejícím stovky digitálních programů mají tradiční televize budoucnost. Na rozdíl od publika digitálních kanálů, roztříštěného do mnoha malých skupin, nekódované volné plnoformátové programy neztrácejí schopnost získávat pozornost velkého počtu diváků a vycházet tím vstříc potřebám reklamních agentur.

Ekonom, 23.11.2006, autor: Milan Šmíd, vysokoškolský pedagog