Digitální skladby zachraňují trh

Digitální hudba stále více zatlačuje do pozadí fyzické nosiče – kompakty, DVD nebo vinylové desky. Legální stahování z internetu nebo do mobilního telefonu je mezi posluchači čím dál populárnější a například v Jižní Koreji díky masovému rozšíření moderních mobilů tvořilo v letošním prvním pololetí až 51 procent tamního hudebního trhu. Celkem se ve stejném období ve světě prodalo digitální hudby za 945 miliónů dolarů, o 106 procent více než za prvních šest měsíců loňského roku, uvádí zpráva Mezinárodní federace fonografického průmyslu (IFPI).
Prodej digitálních alb nebo vyzváněcích tónů tak do značné míry drží nad vodou celosvětový hudební trh – zatímco celkové velkoobchodní prodeje klesly o čtyři procenta na 8,4 miliardy dolarů (v maloobchodních cenách 13,7 miliardy dolarů), odbyt pouze fyzických nosičů spadl až o 10 procent. Jako důvod poklesu IFPI již několik let označuje vypalování kompaktů a pirátské stahování z netu.
Podíl stahování do mobilů, osobních počítačů nebo mp3 přehrávačů na konci června činil 11 procent trhu, v porovnání s 5,5 procenta na počátku ledna.
Vlajkovou lodí digitální revoluce se s výjimkou jihokorejské anomálie staly jednoznačně Spojené státy, kde se 18 procent hudby prodává digitálními kanály (nárůst digitálních prodejů o 84 procent na 513 miliónů dolarů). Následují Japonsko (11procentní podíl digitální hudby), Itálie (devět procent) a Velká Británie (osm procent). Liší se i popularita jednotlivých digitálních kanálů – v Japonsku, Itálii a Španělsku dominují digitálnímu trhu mobily, v USA, Německu a Spojeném království zase internetové stahování do počítače.
I tak by velké obchody s digitální hudbou jako iTunes nebo Napster neměly příliš hlasitě jásat. Tempo nárůstu digitálních prodejů se totiž zpomaluje. Zatímco při porovnání prvních pololetí let 2004 a 2005 digitální trh vzrostl o 241 procent, o rok později to bylo již jen o 106 procent.
Pro udržení dynamiky trhu bude klíčové, jak si hudební fandové oblíbí mobilní telefony, které dokáží přehrávat celé skladby. Jeden z největších výrobců mobilů, finská Nokia, oznámil, že v roce 2004 prodal 10 miliónů těchto přístrojů a loni již 40 miliónů. V letošním roce by to mohlo být až 80 miliónů “hudebních” mobilů, odhaduje firma.
Tento trend spolu s rostoucím počtem internetových obchodů se již projevuje na skladbě příjmů největších nahrávacích firem. Jak uvedla “trojka” na trhu, společnost EMI, tržby z digitálních prodejů vykázaly v prvním pololetí finančního roku (končí 30. září) “silný nárůst” a na celkových příjmech se podílely devíti procenty. Loni za stejné období to přitom bylo pět procent. Tržby poklesly o čtyři procenta na 887 miliónů liber. Zisk před odpisy a amortizací by se měl pohybovat kolem 27 miliónů liber, v porovnání s 86,7 miliónu v loňském roce, odhaduje firma.
“Digitalizace je cestou, kterou musí vydavatelství jít vzhledem k tomu, že placené stahování uhání vpřed mílovými kroky,” uvedl pro Bloomberg Stephne Pope z výzkumné agentury Cantor Fitzgerald.
Kromě prodeje jednotlivých skladeb nebo celých alb na internetu se firmy snaží podchytit další trend – rostoucí oblibu stahování hudebních klipů, které IFPI rovněž řadí mezi prodeje digitální hudby. Z tohoto důvodu dvě největší gramofirmy, Universal Music a Sony BMG, v minulém týdnu uzavřely dohodu s nejpopulárnější tzv. sociální sítí YouTube o zpřístupnění vlastních archívů videospotů.

Prodej digitální hudby ve světě

Hospodářské noviny, 17.10. 2006, autor: Aleš Borovan