BBC zahájila před 70 lety první pravidelné televizní vysílání
Když 2. listopadu 1936 zahájila v Londýně BBC jako první na světě pravidelné televizní vysílání, byl příjem umožněn zhruba 300 osobními televizory a dále pak asi 20 přijímači umístěnými na veřejných místech. Masovému rozšíření vynálezu tehdy věřili pouze zavilí optimisté. Po 70 letech si lze život bez televize představit jen těžko. BBC celosvětově sledují stovky milionů lidí a v Británii má 25 milionů předplatitelů.
Pro společnost BBC, která vznikla v roce 1922 a během pár let se stala významnou rozhlasovou stanicí, byl experiment s televizí prestižní záležitostí, ale i podnikem, který v mnohých vzbuzoval pochyby. Svědčí o tom i zápis v diáři prvního generálního ředitele BBC Johna Reithe: “Do Ally Pally (Alexandra Palace) na zahájení televize. Odmítl jsem být snímán a také se zúčastnit vysílání…” Nebylo se ostatně čemu divit, vždyť televizi si mohl tehdy pořídit pouze movitý občan za 120 až 140 liber (pivo přišlo na 3,5 pence) a signál se chytal jen v Londýně a blízkém okolí.
Ke každodenní televizní porci pořadů se schylovalo dlouho a v celém procesu dominuje jméno vynálezce Johna Logieho Bairda. Tento neúnavný propagátor mechanického-optického systému vysílání už v roce 1924 sestrojil v Hastingsu svůj první primitivní televizní aparát. Jeho přítel Ronald Tilman “aparaturu” popsal jako “chaotickou změť, kterou prostupovaly dráty různé síly a barvy”, přesto fungovala. Baird časem přesídlil do Londýna, sehnal finance a začal televizi propagovat na veřejnosti.
Ministerstvo pošt udělilo v srpnu 1926 Bairdově společnosti licenci povolující zkušební vysílání. BBC mu nakonec po úmorném přesvědčování poskytla požadované kapacity a “místo v éteru”. Experimentální vysílání mechanické televize (30 řádků) na vlnách BBC začalo 30. září 1929, ve všední dny od 23:00 do 23:30. Konkurence ovšem nespala a zastánci elektronického systému vysílání také vykazovaly slušné výsledky. Počátkem roku 1935 ministerstvo pošt rozhodlo, že dá oběma systémům stejnou šanci.
BBC Television začala s přenosem obrazu o “vysoké rozlišovací schopnosti” z Alexandra Palace v severním Londýně ve tři hodiny odpoledne v pondělí 2. listopadu 1936. Vysílalo se denně od 15 do 16 hodin a večer od 21:30 do 23 hodin. Bairdova firma (pracovala s 240 řádky a frekvencí 25 obrázků za sekundu) se po týdnu střídala s Marconi-E.M.I., která vysílala obraz tvořený 405 řádky se stejnou frekvencí. Již 6. února 1937 ale expertní výbor pro televizi posvětil elektronický systém Marconi-E.M.I.
Televize se prosazovala postupně. V roce 1938 se vysílalo přes 16 hodin týdně včetně neděle, o rok později už 30 hodin. Slibný rozjezd přerušila 1. září 1939 válka a britská televize se znovu ozvala až 7. června 1946. Vlastní televizní zpravodajství začala BBC vysílat v roce 1948, kdy už například kreslený Mickey Mouse pro děti na obrazovce zdomácněl. Ten pravý “televizní věk” však odstartovala až korunovace královny Alžběty II. v červenci 1953. Podle odhadů tehdy přenos sledovalo asi 20 milionů diváků.
Již v roce 1936 doporučil televizní výbor BBC, aby náklady spojené s vysíláním, které se předpokládaly ve výši 180.000 liber, byly pokryty z koncesionářských poplatků. Ty byly stanoveny na 50 pencí ročně. V roce 1946 se za kombinovanou koncesi pro rádio a televizi platily dvě libry, zhruba ekvivalent průměrné týdenní mzdy. Před deseti lety činil roční poplatek za barevnou televizi 89,50 libry a letos je to již 131,50 libry.
Veřejnoprávní společnost BBC zaměstnává kolem 25.000 lidí a v souvislosti s rozsáhlými změnami organizačními i programovými se jejich počet postupně snižuje. “Přichází velký šok,” řekl nedávno generální ředitel BBC Mark Thompson, který vidí budoucnost společnosti v tom, že místo tradičního modelu vysílání nastoupí model, v němž si prakticky diváci a posluchači sami sestavují vlastní, individualizované programy a virtuální stanice.
BBC, která měla v posledním finančním roce příjmy přes čtyři miliardy liber (z toho poplatky činily 3,1 miliardy), provozuje v Británii osm celostátních televizních programů plus interaktivní BBCi a deset rozhlasových stanic. Svět zná společnost zejména díky zahraničnímu servisu BBC World Service: ten se nyní vysílá ve 33 jazycích; česká mutace byla letos zrušena.