Obchodní řetězce porušují práva zaměstnanců

Práva svých zaměstnanců či bezpečnostní předpisy loni a v prvním čtvrtletí letošního roku nejčastěji porušovaly obchodní řetězce Plus Discount, Delvita a Billa. S odvoláním na statistiky inspektorátů práce to oznámil Ekologický právní servis (EPS), podle kterého ale inspektoři velkým obchodním společnostem za porušování zákona dávají jen minimální či žádné pokuty. Obchodní řetězce v Česku zaměstnávají desetitisíce lidí. Vyjádření Státního úřadu inspekce práce a obchodních řetězců ČTK zjišťuje.
Právnička programu Garde EPS Jana Koukalová řekla, že inspektoráty za loňský rok a první čtvrtletí letošního roku provedly ve 14 obchodních řetězcích 95 kontrol, při kterých zjistily 466 druhů pochybení v oblasti pracovněprávních a bezpečnostních předpisů. Z nich 75 připadlo na diskontní prodejny Plus Discount, 70 na supermarkety Delvita a 60 na obchody Billa.
Inspekce práce obchodníkům uložila pokuty v celkové hodnotě 310.000 korun. Nejvyšší pokutu podle Koukalové dostala společnost Billa, které úřad za 60 druhů různých prohřešků udělil sankci 90.000 korun.
Koukalová s odvoláním na získané informace upozornila na to, že v mnoha případech ale inspekce práce neuložila obchodním řetězcům žádnou pokutu, přestože zjistila četná porušení pracovněprávních a bezpečnostních předpisů. Bez pokuty loni a v prvním čtvrtletí letošního roku zůstaly například společnosti Globus (42 druhů pochybení), Makro (19 druhů), Hornbach (šest), Baumax (tři) či Bauhaus (dva prohřešky).
Nejčastěji zjištěnými druhy pochybení bylo podle EPS nedodržování právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců při práci či nedodržování povinného odpočinku mezi směnami. Obchodníci svým zaměstnancům často také neposkytují nepřetržitý odpočinek v týdnu, přestávky na jídlo či jim nařizují nadměrné a neopodstatněné přesčasy. Kontroly podle EPS odhalily také špatnou evidenci pracovní doby, neopodstatněné stanovování nerovnoměrného rozvržení pracovních doby zaměstnanců a nesrovnalosti při ukončování pracovních poměrů.
„Uvedené informace ukazují, že v hypermarketech často dochází k porušování práv zaměstnanců, za které jsou ukládány velmi nízké pokuty, které obchodní řetězce, rozhodně nemotivují k tomu, aby od porušování a obcházení pracovněprávních předpisů ustoupily. Inspekce práce zjevně není schopna efektivně vymáhat dodržování práva velkými zaměstnavateli, jakými jsou obchodní řetězce,“ upozornila Koukalová.
Česká obchodní inspekce loni v obchodních řetězcích provedla 3662 kontrol a různé prohřešky proti zákonům odhalila v 935 provozovnách. ČOI obchodním řetězcům loni zakázala prodej zboží v hodnotě téměř 6,7 milionu korun, které nesplňovalo podmínky pro uvedení na trh. Například společnost Ahold loni od ČOI dostala za předražené nákupy milionovou pokutu, což bylo v té době maximum, které umožňoval tehdejší zákon o ochraně spotřebitele. Nyní obchodníkům za porušení tohoto zákona hrozí až 50milionová pokuta. Obchodní řetězce v Česku zaměstnávají desetitisíce lidí. Deseti největším obchodním řetězcům v loňském roce v ČR podle předběžných výsledků analytické firmy Incoma Research a časopisu Moderní obchod vzrostly tržby o 11 miliard na 226 miliard korun.
První místo na žebříčku největších obchodníků patřilo s tržbami 37,5 miliardy korun velkoobchodnímu řetězci Makro Cash&Carry. Na druhé příčce loni poprvé skončila skupina Schwarz ČR (37 miliard Kč), která provozuje hypermarket Kaufland a diskont Lidl. Schwarz loni předběhla do té doby druhý maloobchodní řetězec Ahold (36 miliard korun).
Počet kontrol, pochybení a uložených pokut hypermarketům inspekcí práce v období roku 2005 a prvního čtvrtletí roku 2006 (seřazeno sestupně podle počtu druhů pochybení)